Jak reagují prasata ve výkrmu na stres?

Zákonodárné orgány chtějí do budoucna zvýšit ustajovací plochu připadající na jedno prase. Abychom mohli např. ušetřit drahou energii na vytápění stájí je smysluplné kotce v prvních týdnech výkrmu nejprve naskladnit dvojnásobným počtem zvířat a po dosažení určité hmotnosti je rozdělit. Odborníci ze Zemského ústavu chovu prasat ve Forchheimu v Německu se pokusili najít odpověď na otázku, jak případné přemístění prasat po dosažení hmotnosti asi 40 až 45 kg ovlivní jejich užitkovost a procento ztrát. Do pokusu bylo zařazeno 120 prasat, která byla rozdělena do šesti skupin. Nejprve bylo v každém kotci ustájeno 20 zvířat. Když zvířata dosáhla hmotnosti asi 43 kg, byla z každého kotce polovina prasat přemístěna do jiného kotce.

Výsledky: V počátečním období výkrmu (22 až asi 43 kg ž. hm.) dosáhli vepříci průměrných přírůstků ve výši 650 g, prasničky 577 g. U kastrátů byly přírůstky a také spotřeba krmiva vyšší, konverze krmiva byla obdobná.Výše přírůstků živé hmotnosti v pozdějším období výkrmu ve skupině prasniček byla téměř totožná – u prasniček, které byly přemístěny do jiného kotce to bylo 818 g a u prasniček, které po celou dobu výkrmu setrvaly v jednom kotci to bylo 815 g. U kastrátů však byl rozdíl markantnější a to 835 a 873 g.

V prvním období výkrmu uhynul jeden vepřík a jedna prasnička. Po přeskupení zvířat byly ve skupině prasniček, které po celou dobu zůstávaly ve stejném kotci vyřazeny dvě prasničky z důvodu kulhání a ve skupině vepříků uhynuly dva kusy. Ve skupině přemístěných zvířat uhynulo jedno zvíře a dvě zaostávala ve vývoji a tak musela být z pokusu vyřazena. Tři prasničky vykazovaly velmi nízké přírůstky.Závěr: Z výsledků pokusu vyplynulo, že přemístění prasat ve výkrmu v hmotnosti asi 45 kg je v podstatě bezproblémové. Negativního ovlivnění masné užitkovosti se nemusíme obávat.