Hospodám pomáhají šipky přežít těžké časy

MF Dnes 10.11.1999

Hospodám pomáhají šipky prežít težké casy

Paseka - Jak se žije hospodským ve vesnicích? "Špatne," naríkají v poslední dobe chlapi za pípou od dediny k dedine. "Drív si štamgasti dali pet šest piv, nyní prijdou sotva na dve. Lidi nemají peníze," konstatuje Josef Nemec z hostince Na osmicce v Pasece na Olomoucku hrozivou skutecnost šírící se v poslední dobe moravskými hospodami jako mor. Tvrdí, že k tomu, aby hospoda hucela jako v úle, už zdaleka nestací jen dobre vycištené trubky, becka na sedmém schodu a presne natocený pullitr se smetanovou penou. "Samotné pití nestací, musíme ješte lidem pripravit nejakou zábavu," tvrdí Nemec. Svoji hospodu, tak jako mnozí jiní hospodští, dal proto v plen šipkarum. V Hamrech na Prostejovsku, v hostinci U veterána, mají tri šipkové elektronické terce hned u vchodu do šenku. S šipkami v pouzdre od kapesního nože chodí do hospody na pivo dokonce i sedmapadesátiletý František Kovarík. "A co mám taky hrát jinýho, když na taroky jsme zustali jen tri a na mariáš se slezeme tak akorát v pátek nebo v sobotu," ríká muž a zabloudí ocima ke kulecníku uprostred sálu. "Jó drív jsme ho taky hodne hrávali, dnes však celá hospoda šílí po šipkách. Závodne je už hraje šestnáct Hamrováku," dodává. "Morava zažívá šipkarský boom," tvrdí Martin Manas z firmy, která šipkové terce hostinským pronajímá. Leccos o tom vypovídá i statistika firmy, která organizuje i šipkarské turnaje. "Ješte pred rokem hrálo na strední Morave šipkarskou ligu šestnáct družstev, nyní je jich již sto padesát," chlubí se Manas. S hostinskými je v každodenním kontaktu, a tak i on si casto vyslechne stezky na špatné kšefty. "Dnes je špatná doba pro hospodské," potvrzuje. Dokonce si myslí, že bez šipek by byl možná osud nekterých hospod zpeceten. "Hostinský z Hamru jim zpocátku moc neveril, po case mi ale rekl: ,Kdybys sem ty šipky, Marto, nedal, tak to dnes už mužu zabalit.' " Nekterí hostinští proto šipkare podporují. Nemec z Paseky nedávno pomáhal organizovat šipkarský turnaj i pro vozíckáre a hostinský z Hamru pri turnajích pece pro závodníky i kibice na dvore selata nebo kurata. "Hospoda pak hucí až do rána," ríká prvoligový šipkar z Hamru Miroslav Vémola. Aby se udržel v kondici, povesil si terc i doma v obývacím pokoji. "Jak je chut, tak si zaházím, je to výborný na odreagování," ríká. Pred manželkou by to asi šipkari nerekli, v hospode u stolu po pár panácích však kápnou božskou. Šipky lezou trochu do penez. Nemyslí tím koruny, které házejí do elektronického terce, ale to, co musí investovat do své koncentrace. "Úspech v šipkách? To je tricet procent tréninku a sedmdesát psychika. Predstavte si, že o výsledku turnaje rozhodne jeden jediný hod. Celá hospoda se na vás dívá. Máte kamennou tvár, ale klepou se vám ruce," vysvetluje prvoligový hrác, proc si pri turnaji závodníci obcas porucí "kafe s malým nebo pivo s velkým". Prozíraví hospodští své šipkare dokonce hýckají. A proc ne, když tráví v šenku hodne casu a pri turnajích jim vodí ješte další hosty. Nekterí šipkarum zadarmo nacepují pár piv, jiní prispejí na dresy. Šipkari jako projev vdecnosti zase zviditelnují hospodu, nebot pojmenují své družstvo podle ní. Proto se na startovní listine objevují týmy s názvy: Drtici ze Mlýna (hrají v bistru U mlýna), Z hospody U Berty, Moravská hospoda, Veteráni Hamry. Manas pripouští, že u šipek stejne jako pri jiných hospodských zábavách už létaly pullitry, o nejakém nezrízeném pití však nemuže být pri turnaji rec. "Vetší množství alkoholu by nadelalo víc škody než užitku. Vetšinou si to kapitáni pohlídají," tvrdí hostinský. Házení šipek v hospode mezi dvema tremi pullitry muže mít zajímavé pokracování. Koho to chytne, má talent a kamarády, kterí si chtejí spolecne zasportovat, zacne hrát šipky na vysoké úrovni. To už si ovšem s cizími hráci okamžite netyká, pri závodu nepije, nekourí a bere to stejne jako vrcholový sport.

HELENA VACULOVÁ