Geneticky modifikované krávy dojí "polidštěné" mléko

Kravské mléko obsahující díky lidskému genu bílkovinu, která chrání před patogenními bakteriemi, by mohlo v budoucnu snížit počet úmrtí dětí na průjmová onemocnění. Pravděpodobně však narazí na odpor veřejnosti vůči genetickým modifikacím.

Lidské mateřské mléko obsahuje vysoké koncentrace lysozymu - bílkoviny, která ničí patogenní bakterie a naopak podporuje rozvoj "hodné" střevní mikroflóry. Četné studie prokázaly její pozitivní vliv na imunitní systém, podle některých údajů funguje i proti plísním a virům. V kravském mléce jsou však lysozymu pouze stopová množství.

Odborníci z Čínské zemědělské univerzity v Pekingu ve spolupráci s čínskou biotechnologickou firmou GenProtein vnesli do dědičné informace krav lidský gen, který má tvorbu lysozymu na starosti.

Krávy s lidským genem produkují mléko, jež koncentrací lysozymu odpovídá lidskému mateřskému mléku. Vědci o tom informují v časopise PLoS ONE. Doufají, že by takové mléko v budoucnu mohlo coby náhrada mateřského mléka snížit počet úmrtí malých dětí na střevní infekce, a to především v rozvojových zemích. Bakteriemi způsobená průjmová onemocnění mají podle statistik Světové zdravotnické organizace z roku 2008 celosvětově na svědomí 15 % všech úmrtí dětí mladších pěti let.

Nejistá budoucnost

Praktické využití mléka od geneticky modifikovaných krav (nebo koz, u nichž se něco podobného podařilo už před pěti lety) však naráží na problémy. Vzbuzuje etické otázky, protože použitá technologie není zdaleka dokonalá a velká část takto narozených zvířat trpí vážnými zdravotními problémy.

Vědci vnesli lidský gen do 312 embryí získaných od krav holštýnského plemene. Pak je vložili do dělohy náhradním matkám. Narodilo se 37 telat. Sedm z nich zemřelo několik hodin po narození, dalších šest do půl roku. Zbylých 24 se vyvíjelo normálně, ale jen 17 z nich skutečně neslo požadovaný gen a pouze čtyři krávy v dospělosti dávaly standardní množství mléka obohaceného o lysozym.

Problém s nízkou efektivitou metody by nicméně nemusel být příliš významný, protože telata těchto krav lidský gen zdědí a potíže s jeho opětovným vnášením do embryí odpadnou. Podle autorů studie navíc vnesený gen zdraví dospělých krav prospívá, protože u nich snižuje riziko zánětů vemene.

Vědci by však museli zlomit odpor veřejnosti vůči genetickým modifikacím, který je především v Evropě značný i v případě upravených rostlin. Lze předpokládat, že nedůvěra vůči modifikovaným zvířatům by byla ještě vyšší.