Dobré zboží se chválí samo?
13.02.2006 | SVS ČR
Šetrně anebo klasicky hospodařící, či jak se nyní říká ekozemědělci, zpravidla těžko mohou hovořit o nějaké velkovýrobě. Nicméně o jejich produkty je zájem a jsou nejčastěji k dostání pod označením BIO – produkty ekologického zemědělství. Aby obdrželi tuto značku musejí ale splnit celou řadu přísných podmínek.
Samozřejmě, že nad zdravotní nezávadností i těchto produktů, pokud jde o potraviny živočišného původu, bdí i orgány státního veterinárního dozoru. Pokud jsou dodržována ustanovení veterinárního zákona a zákona o ekologickém zemědělství, lze říci, že tzv. biopotraviny jsou zdravotně nezávadné a právě díky šetrnému přístupu k chovu zvířat i klasickému krmení lze hovořit i o dobré kvalitě. Určitě mají takovéto potraviny místo na trhu a přes pochopitelně vyšší cenu si zákazníky zcela jistě nacházejí.
Avšak na druhé straně trochu zaráží, že v propagaci biovýrobků se lze setkat slušně řečeno s velmi málo odbornými a hodně zavádějícími argumenty. Například v komerční příloze Hospodářských novin z 9. 2. 2006 se uvádí, že zvířata v ekologickém zemědělství nesmějí dostávat růstové hormony, ani preventivní dávky antibiotik. Však to také zakazuje veterinární legislativa!A tyto látky se nesmějí podávat žádným hospodářským zvířatům, a samozřejmě v žádném typu chovu, tj. ani skotu, ani prasatům ani drůbeži! A jakoby toho nebylo dost, dále propagace biohovězího popisuje, že normální drůbež je mimo jiné krmena chemoterapeutiky, antikokcidiky, masokostními moučkami či barvivy. Dále pak vyčítá, že "všežravá kuřata a prasata konzumují nejen těla skotu, ale i dalších jedinců svého druhu (kuřecí kanibalismus)". Takovéto nepravdy již byly před několika lety vyvraceny a vyvráceny. Snad lze jen zopakovat, že hormonální přípravky a antibiotika se drůbeži zkrmovat nesmějí, nesmějí se ani zkrmovat masokostní moučky. To se samozřejmě týká i ostatních hospodářských zvířat.
Zajisté jsou produkty ekozemědělství, zejména pak ty označené nálepkou BIO, přece jen o něco odlišnější od produktů velkovýroby, jsou také zpravidla dražší. Ale, že by bylo nutné při jejich propagaci používat nečistých a zavádějících argumentů? Státní veterinární správa ČR se domnívá, že to nemají ekologičtí zemědělci zapotřebí.
Další články v kategorii Potravinářství
- Oběd v restauraci? Ani 200 Kč nestačí. Jen ve třech krajích se dá jíst levněji (09.11.2026)
- Tržby potravinářské společnosti Podravka-Lagris loni klesly na 766 milionů korun (09.11.2026)
- Kupi: Za kg husy dají lidé v obchodech stejně jako loni 179,90 Kč, v akci méně (08.11.2026)
- Na ekofarmě v Anglii objevila zdravou svačinu. Za ovocné plátky sbírá ocenění (07.11.2026)
- Kuřecí prsa z Rumunska prodávaná v řetězci Lidl obsahovala salmonely (06.11.2026)
- FAO: Ceny potravin ve světě v říjnu mírně klesly, cukr dál zdražuje (06.11.2026)
- Bohemia Sekt opouští Ondřej Beránek, nahradí ho šéf obchodu Petr Černý (05.11.2026)
- Výrobce olivového oleje Deoleo mění majitele, převezmou ho firmy Acesur a Dcoop (05.11.2026)
- Online nákupy potravin rostou hlavně v regionech. Lákají slevami i širší nabídkou (04.11.2026)
- SZPI loni odhalila přes 2300 závadných šarží potravin, objem pokut se zvýšil (04.11.2026)

Tweet



