České zemědělství, domácnosti, potraviny: aktuální čísla

Následující text nabízí souhrn důležitých poznatků, které se týkají české společnosti a zemědělské produkce. Článek představuje vývoj základních ukazatelů, které charakterizují postavení českého agrárního sektoru v rámci celého národního hospodářství. Zároveň se věnuje výdajům na konečnou spotřebu domácností a spotřebu potravin podle potravinových skupin.

Následující informace se opírá o oficiální databázi agrárního sektoru. Konkrétně se jedná o aktuální „Zprávu o stavu zemědělství ČR v roce 2023“. Ve zpracovaném souhrnu prezentovaném úvodem k tzv. „Zelené zprávě“ jsou shrnuty meziroční změny ve vývoji základních ukazatelů. Jmenovitě jde o stručný popis pozice agrárního sektoru v rámci národního hospodářství, kvantifikaci rozsahu podpor do českého zemědělství, posouzení vlivu zemědělství na jednotlivé složky životního prostředí, o zachycení změn v podnikatelské struktuře zemědělskopotravinářských komplexů a vývoje půdního fondu, včetně vlastnických vztahů. V základním statistickém vyjádření je charakterizována základní struktura rostlinné a živočišné produkce, cenový vývoj na agrárním trhu, dosažená úroveň spotřeby potravin, pozice českého agrárního zahraničního obchodu v rámci mezinárodní výměny zboží na jednotném trhu, zachycení ekonomických výsledků a souhrnného hodnocení základních nástrojů agrární politiky.

Pozice agrárního sektoru v rámci národního hospodářství

Podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH) v základních[1] běžných cenách podle statistiky národních účtů (SNÚ) v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu se za období od roku 2020 snížil o -0,28 p.b. (procentních bodů) a z toho samotné odvětví zemědělství o -0,28 p.b., zatímco produkce potravin, nápojů a tabákových výrobků zůstává zhruba na stejné pozici (-0,03 p.b.) Je tedy zřejmé, že mimořádný meziroční pokles cen obilovin a řepky se musel zásadním způsobem projevit snížením produkce zemědělského odvětví. K tomu ještě dodejme, že ukazatel „Podílu zemědělství na hrubém domácím produktu (HDP)“ za sledované období klesl jen o 0,23 p.b.

Podíl agrárního vývozu a dovozu na celkovém českém vývozu a dovozu (včetně rozměru záporné bilance)

Za sledované období 2020 až 2023 se podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu zvýšil o 0,56 p.b. a podíl agrárního dovozu na celkovém českém dovozu o 0,71 p.b. Český agrární zahraniční obchod (AZO) je dlouhodobě charakterizován stále vysokou zápornou obchodní bilancí, která za sledované období dospěla k průměrné částce -41 226 mil. Kč. Daný ukazatel podléhá značným meziročním výkyvům, jež jsou ale obecně typické pro zahraničně obchodní výměnu. Za současného vývoje směnného kurzu české koruny vůči EUR, resp. USD, kdy kurs české měny vůči EUR zeslabil, to znamená, že veškerý import zboží se zdražuje, zatímco vývozy se zlevňují, a tedy lépe uplatňují v zahraničí. V rámci AZO to znamená, že dochází k růstu záporného agrárního salda a snížení hodnoty českého agrárního vývozu. Dalším obvykle publikovaným ukazatelem je stupeň krytí dovozu vývozem, který za sledované čtyřleté období kolísal v rozmezí 84,0 % až 88,9 %. V rámci dané časové řady tak vychází v průměru na 86 %.

Podíl zemědělců na celkovém počtu zaměstnanců v národním hospodářství

Obdobně jako u předchozích ukazatelů je zřejmé, že celkové počty pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství za dané období klesají zhruba na stejné úrovni jako v samotném odvětví zemědělství (tj. o 0,1 p.b.), podobně jako v odvětví produkce potravinářské výroby, nápojů a tabákových výrobků. Za sledované období 2020 až 2023 zůstává tato relace zhruba stejná (index 99,8).

Relace průměrné měsíční mzdy v odvětví zemědělství k průměrné měsíční mzdě v NH

Z tab. 1 vyplývá, že se tato relace prakticky nezměnila a průměrná mzda v zemědělství nedosahuje ani 80% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. 

Podíl na celkových výdajích státního rozpočtu

V rámci ukazatele podílu odvětví zemědělství na celkových výdajích státního rozpočtu došlo k významnému poklesu (index 81,0) a obdobně také u MZe (index 80,7). Z daných údajů vyplývá jednoznačný závěr: celkové výdaje státního rozpočtu vlivem koronavirové nákazy a zejména pak ruské agrese na Ukrajinu, energetické krize a mnoha dalších faktorů musely zaznamenat významný růst. Aktuálně podle „Zelené zprávy 2023“ se ale výdaje státu do zemědělství, lesního hospodářství a rybářství meziročně ve srovnání s rokem 2022 snížily o 15,8 % a v absolutní hodnotě klesly na 54,1 mld. Kč.

Tab. č. 1: Vývoj vybraných ukazatelů postavení agrárního sektoru v národním hospodářství

                    za období 2020/23

Pozn. 1):  CZ-NACE 01 Rostlinná a živočišná produkce a související činnosti

Pozn. 2):  Hrubá přidaná hodnota v zákl. cenách; rok 2022 semidefinitivní data, rok 2023 předběžné výsledky.

Pozn. 3):  Celkový počet zaměstnanců a průměrné hrubé mzdy za ČR celkem (přepočtené osoby).

Pozn. 4):  Podle odvětvového třídění rozpočtových výdajů (výdaje z kap. MZe i z dalších ústředních kapitol.

Pramen:       Zprávy o stavu zemědělství ČR za období 2020 až 2023.

Výdaje na konečnou spotřebu českých domácností

Následující údaje jsou zjišťovány ČSÚ v rámci „Statistiky rodinných účtů (SRÚ)“. Výchozí podmínka pro účast v tomto šetření je dána tím, že mohou být osloveny pouze domácnosti, které byly předem náhodně vybrány a ověřeny v rámci šetření „Životní podmínky“. Vlastní šetření se provádí každoročně přímo v domácnostech formou otázek týkajících se obvyklých peněžních výdajů (a to například na bydlení, vzdělávání, dopravu, zdraví atd.), ale také potravin získaných z vlastních zdrojů (např. maso, vejce, brambory, ovoce a zelenina). V rámci systému SRÚ se také sleduje vliv tržních faktorů (kupříkladu nabídky a poptávky, pohybu cen na struktuře výdajů a spotřebních zvyklostí domácnosti). Zjišťované informace slouží především jako podklad pro hodnocení sociálně ekonomické situace ČR v rámci různých podnikatelských struktur.

Analýza výdajů na konečnou spotřebu domácností podle užití je prezentována za dvě časová období, a to jednak za střednědobé období 2014 až 2023 a aktuálně meziročně za období 2022 až 2023. Toto uspořádání bylo zvoleno s cílem zachytit případné změny vyvolané mj. koronavirovou pandemií a napadením Ukrajiny Ruskem, ale také změnami v cenách energií, inputových položek atd.

Z meziročních údajů, které jsou sledovány ČSÚ v rámci databáze národních účtů, se nezměnily výdaje za alkoholické nápoje, tabák a narkotika. Klesly výdaje na odívání a obuv, bydlení včetně vody, energie a paliv, dále pak na vybavení zařízení a služby pro domácnosti. Prudce se zvýšily výdaje na stravování a ubytovací služby.

Z pohledu na střednědobé časové období 2014 až 2023 vyplývá, že ve skupině potraviny a nealkoholické nápoje došlo k mírnému poklesu o 1,8 p.b., nicméně meziročně se podíl této skupiny výdajů nemění, zůstává na 14 % a udržuje na druhé pozici za skupinu výdajů za bydlení, vodu, energie, paliva (32,4 %). Stravovací a ubytovací služby spolu se skupinou alkoholických nápojů, tabáku a narkotik své zastoupení na celkových výdajích zásadně nezměnily, ale v obou případech zaznamenaly pokles na celkových výdajích domácnost za období 2014 až 2023, a to u alkohol, nápojů, tabáku a narkotik ve výši 8,7 p.b. a u stravovacích a ubytovacích služeb zhruba o 20 p.b.

Tab. č. 2:               Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu (běžné ceny, mil. Kč, %)

Pramen:       Národní účty – Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu, ČSÚ,2023.

Vývoj spotřeby potravin v ČR za období 2014 až 2023

Údaje o spotřebě potravin jsou dlouhodobě sledovaným ukazatelem vysoké vypovídací hodnoty prezentovaným každoročně ve stabilizované struktuře a lze je jednoduše srovnat i vůči hospodářsky vyspělým členským zemím. Desetiletá časová řada údajů ke spotřebě potravin za období 2014 až 2023 přináší řadu užitečných závěrů, které by měly spotřebitele zajímat.  Konečně údaje ke spotřebě potravin mají z pochopitelných důvodů vysokou společenskou hodnotu, a to poměrně z jednoduchého důvodu – těmito informacemi jistě nepohrdnou představitelé politické sféry. Celková spotřeba potravin ve stálých cenách (odhady ÚZEI) je významným ukazatelem již také proto, že je zřetelným signálem dobře či špatně nastavených agrárně politických nástrojů, ale také obtížně zpochybnitelným argumentem, protože se jedná o oficiální výstup dat zjišťovaných v režii ČSÚ.

Meziroční změny 2022 až 2023 ve spotřebě potravin vyjádřené v kg/os./rok se pohybovaly na úrovni 2 a 3 % s výjimkou spotřeby drůbežího masa, kde došlo k růstu o 5 % (viz tab. 3). Dále platí, že meziročně se ceny potravin v maloobchodní síti zvýšily o 11,3 % a dokonce překročily míru inflace (10,7 %). Výraznější změny ve spotřebě potravin, ke kterým došlo za desetiletí 2014 až 2023, se zásadní měrou projevily u luštěnin. To nepochybně souvisí se strukturálními změnami ve prospěch jejich zvýšené spotřeby jako důležitého nositele změn spotřebitelských zvyklostí iniciovaných nastupující generací. U masa celkem za dané období vzrostla spotřeba o 8,6 %, u rafinovaného cukru o 14,5 %, ale došlo jen k 1,5% růstu spotřeby čerstvých mléčných výrobků, zatímco spotřeba sýrů zejména v důsledku zvýšené poptávky po kvalitních sýrech zahraničního původu spíše vzrostla (o 8,4 %). Ve srovnání s rokem 2014 klesla spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé, nevýznamně stagnuje spotřeba ovoce mírného pásma (v hodnotě čerstvého) při trvale narůstajících dovozech jižního ovoce o více než 4 kg na osobu a rok.

Tab. č. 3:               Spotřeba potravin v ČR (kg/os./rok

1) Odhad ÚZEI na základě statistických údajů o tržní produkci, ostatním prodeji, salda zahraničního obchodu s potravinami (z dat platných     v březnu 2024), odhad MZe.

Pramen: ČSÚ – Spotřeba potravin v roce 2022, výpočty ÚZEi z údajů Statistiky zahraničního obchodu ČSÚ a statistiky MZe.

Porovnání statistických údajů o spotřebě některých potravin v Česku a Německu.

Ve srovnání se statistickými údaji o spotřebě potravin v Česku jsou údaje o spotřebě potravin publikované „Spolkovým ministerstvem zemědělství“ v Německu podstatně skromnější a k dispozici zatím k roku 2022. U vajec je zde spotřeba na obyvatele/rok na úrovni 14,2 kg (ČR 13 kg), u komodity mléko se v Německu uvádí spotřeba ve výši 47 kg/osobu a rok (asi nikoliv na čerstvé mléčné výrobky). Ve skupině maso celkem se uvádí spotřeba na úrovni 81,4 kg (ČR 82,9 kg). Spotřeba brambor v Německu klesla na pouhých 54,1 kg/os. a rok (ČR 70,1 kg). U cukru je vykázána spotřeba na 33,2 kg (ČR 36,9 kg rafinovaného cukru). Do jisté míry ve srovnání se spotřebou v Česku se tedy údaje zásadně neodlišují, ale u zeleniny zde není jasné, zda se jedná o spotřebu v čerstvém stavu ve výši 102,6 kg (ČR 87,4 kg). Obdobně u ovoce u spotřeby na úrovni 64,9 kg není zřejmě zahrnuto jižní ovoce.

[1]  Základní cena je cena za jednotku vyrobené produkce bez daně splatné na tuto jednotku, ať již vyrobené nebo zobchodované, ale včetně dotace vázané na tuto produkci (dotace na produkty).

Hlavní kancelář ve spolupráci s odbornými poradci