Češi ročně snědí 79 kilo masa. Dvakrát víc, než je světový průměr

Každý Čech sní průměrně téměř 79 kilogramů masa za rok, což je téměř dvojnásobek průměrné spotřeby ve světě. Nejvíce si Češi pochutnávají na vepřovém. Od roku 1989 u nás spotřeba masa klesá, globálně se však za posledních padesát let více než zečtyřnásobila.

Od roku 1961 se světová spotřeba masa více než zečtyřnásobila ze 70 milionů tun na současných 300 milionů tun ročně. Konzumace masa však není v jednotlivých státech rovnoměrná. Nejvíce se na ní podílejí vyspělé země, které zkonzumují přes 40 procent produkovaného masa, ačkoli představují pouze 18 procent populace.

Informovalo o tom analytické centrum Glopolis na konferenci pořádané tento týden při příležitosti Světového dne potravin

V České republice průměrně každý člověk sní 78,6 kilogramu masa ročně (poslední známé údaje jsou za rok 2011), zatímco světový průměr je pouze 42 kilogramů. Pro představu například obyvatel Senegalu ročně zkonzumuje pouze 16 kilogramů masa.

"U nás převládá vepřové maso. Spotřeba hovězího masa značně klesá a v současné době stagnuje. Konzumace drůbežího v posledních dvaceti letech rostla, nyní však stagnuje, především z ekonomických důvodů, protože jeho cena vzrostla," uvedl Petr Pipek z Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické.

Typická pro Čechy je podle něj výrazná konzumace masa ve formě masných výrobků, jako jsou salámy, špekáčky a podobně.

Ne vždy maso tvořilo tak výraznou součást našeho jídelníčku. Například v roce 1936 za první republiky Češi snědli průměrně 38 kilogramů masa, po válce v roce 1948 spotřeba klesla dokonce na 33 kilogramů. Již v 60. a 70. letech jsme dosahovali spotřeby kolem 70 kilogramů.

"Vrcholu jsme dosáhli v roce 1989, kdy jeden Čech snědl 97,4 kilogramů masa za rok. V devadesátých letech pak docházelo k poklesu u všech druhů masa s výjimkou drůbežího, jehož spotřeba naopak rostla. Dnes jsme se dostali na těch 78,6 kilogramů," uvedl Pipek.

Organizace Glopolis zdůrazňuje nepřímé dopady rostoucí produkce masa na zdroje a živobytí drobných producentů v rozvojových zemích.

Domácízvířata jsou dnes krmena kukuřicí, sójou, pšenicí a dalším obilím místo tradiční pastvy. Úměrně tedy musí růst i produkce těchto krmiv. V zemích, kde se tyto plodiny pěstují, proto neustále roste tlak na navyšování ploch orné půdy a kácení lesů.

Světová spotřeba mléka

Největšími konzumenty mléčných výrobků jsou Evropani. Tvoří sice pouze deset procent světové populace, zkonzumují přitom 30 procent vyprodukovaných mléčných výrobků. Průměrný Evropan ročně spotřebuje 233 kilogramů mléčných výrobků, zatímco člověk v rozvojové zemi pouze 68 kilogramů.

Autor: Zdeňka Trachtová