Ceny drůbeže klesly, na vině je ptačí chřipka

Domácí chovatelé drůbeže si stěžují na pokles výkupních cen drůbeže, z nějž viní ptačí chřipku. Ta se šíří do okolních zemí a podle některých producentů se začínají na poptávce odrážet obavy spotřebitelů. Nižší odběr ze strany řetězců hlásí například i zpracovatelská firma Xaverov. Podle obchodníků se ale zájem spotřebitelů nesnižuje. "Ceny klesají, protože klesá spotřeba, protože spotřebitel je vyděšený," řekl ředitel Druko Střížov František Svoboda s tím, že zpracovatelé pak tlačí na zlevnění suroviny.

Chovatelé podle něj nyní dostávají 19 až 20 korun za kilogram kuřete první třídy, což je za dobu od Nového roku snížení o korunu i více. V Ústeckém kraji výkupní cena drůbežího masa klesla v průměru o korunu za kilogram. Také podle tamních chovatelů je důvodem poklesu přibývající počet případů ptačí chřipky v zahraničí. "Tento měsíc jsme už zaznamenali pokles cen o 50 haléřů až o korunu za kilo masa u brojlerů," řekl Miloslav Soukup z farmy Animo Žatec, která chová 75.000 brojlerů. Průměrná cena se na konci ledna pohybovala okolo 20 korun za kilogram.

Výkupní ceny v Moravskoslezském kraji klesly z 21 korun za kilogram na 19 korun, což je podle drůbežářů cena na hranici provozních nákladů. "Zatím pokles odbytu neznamenáváme," řekl Miloslav Vilánek, ředitel strakonické společnosti Brola, produkující jateční drůbež. Obavy jsou podle něj spíš z toho, dorazí-li nákaza i do Česka. Zpracovatelé už nyní platí méně než na konci loňska a cena je prý na hranici rentability.

Podle generálního ředitele společnosti Xaverov Zdeňka Štěpánka se medializace problému negativně odráží na spotřebě drůbežího masa a poklesu prodejů. V tomto týdnu, kdy se ptačí chřipka přiblížila k České republice, se to projevilo na objednávkách ze strany obchodních partnerů, kteří snižují objednávky zhruba o desetinu, uvedl Štěpánek. Naproti tomu další velký dodavatel drůbežího na trh, firma Agropol Food, podle dnešního vyjádření zatím pokles poptávky neznamenala. Ani nemá zprávy, že by obchody chtěly snižovat odběr. Také podle společnosti Ahold, provozující řetězce Albert a Hypernova, poptávka neklesá a ptačí chřipka na ní zatím vliv nemá.

Drůbeží maso je v Česku v posledních letech stále populárnější a jeho spotřeba se předloni pohybovala kolem 25 kilogramů na osobu za rok, což je nad průměrem EU. Domácí produkce drůbežího pochází v drtivé míře z velkochovů, kde halové systémy dle odborníků neumožňují styk zvířat s možnými přenašeči nákazy. Vir je navíc poměrně choulostivý na vnější podmínky a k jeho likvidaci stačí tepelná úprava při 70 stupních Celsia, tepelně neopracované masné výrobky se z drůbežího produkovat nesmí. Podle Českého statistického úřadu během loňska chovalo asi 28.800 zemědělských podnikatelů a zhruba milion domácností celkem 26,6 milionu kusů drůbeže.