Budvar neuvažuje o licenční výrobě

Budějovický Budvar neplánuje licenční výrobu na některém z vývozních trhů, protože jinde se prý stejné pivo uvařit nedá. "Vybrali jsme si filozofii výroby v místě původu," řekl sládek pivovaru Josef Tolar. Licenční výroba šetří dopravní náklady, a dá se tak dosáhnout vyšší produkce dané značky. Dovážené originály lze ale prodávat díky exkluzivitě za vyšší cenu, uvedl Tolar. Licenční výroba hraje například čím dál větší roli v zahraničním prodeji největšího tuzemského výrobce piva Plzeňského Prazdroje. Ten licenčně produkuje například v Polsku či na Slovensku. Výroba v zahraničí roste a tvoří asi polovinu prodeje v zahraničí, který přesahuje milion hektolitrů ročně, uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.

Pivovarům Staropramen loni vzrostl prodej na zahraničních trzích meziročně o 26 procent na 537.000 hektolitrů. Čistý export firma zvýšila asi o sedm procent na 371.000 hektolitrů a licenční výroba stoupla o 111 procent na 166.000 hektolitrů. Nejvíce se zvýšil prodej v Rusku, kde se licenčně vyrábí Staropramen desítka. Budvar, který patří mezi přední domácí vývozce piva, zdůvodňuje svou strategii tím, že konečné vlastnosti piva výrazně ovlivňují použité suroviny, typ technologie i um pracovníků. Například klíčovou surovinu - vodu - čerpá ze 300 metrů hlubokých artézských studní. Podle Tolara lze vodu upravovat, ale jen v základních charakteristikách. Stejného složení se dosáhnout nedá. Podobně mají místní podmínky vliv na kvalitu sladu i chmele. Technologii lze pro licenční výrobu pořídit stejnou, ale vlastnosti uvařeného moku mohou změnit nepatrné rozdíly v materiálu, tvaru nádob, způsobu ohřevu nebo chlazení, řekl Tolar. Podle Gabriely Basařové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je licenční výroba piv dnes ve světě běžná a rozšiřuje se hlavně díky ekonomickému přínosu. "Máme ale tu zkušenost, že licenční výroby, čím dál jsou od místa původu, tím jsou odlišnější," uvedla.

Ústav kvasné chemie a bioinženýství při VŠCHT zpracoval v roce 2002 porovnání vlastností piv vyráběných v místě původu a v licenci u pivovarů Ahheuser Busch, Heineken a Plzeňský Prazdroj. Studie ukázala větší či menší rozdíly senzorických a analytických charakteristik. "Naši technologové dosahují srovnatelných výsledků," uvedl k tomu Bechtin s tím, že samotné vaření je prakticky stoprocentní kopií domácího pivovaru. Hodnocení a degustace neukazují žádné zásadní rozdíly mezi licenční a domácí produkcí, uzavřel.