Bakterie mléčného kvašení jako probiotikum

V posledních letech se ukázal zájem o využití některých probiotických mikroorganismů a organických kyselin jako alternativy antibiotik. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které po přijetí lidmi a zvířaty příznivě ovlivňují složení střevní populace. Přirozené přizpůsobení mnoha bakterií mléčného kvašení střevnímu prostředí a antimikrobiální látky jimi produkované (organické kyseliny a bakteriokiny) upřednostňují tyto mikroorganismy před jinými mikroorganismy.

Z praktického hlediska aplikace probiotických bakterií a jejich metaoblitů účinně podporuje tělesnou hmotnost a konverzi krmiva u hospodářských zvířat. Relativně vysoké ceny komerčních probiotických výrobků a organických kyselin, které je potřeba aplikovat ve vysoké koncentraci, způsobují, že jejich užití ve výrobě prasat není ekonomické. Jednou z možností jak řešit tento problém je výroba velkého množství biomasy a antimikrobiálních metabolitů v levnějším kultivačním prostředí při užití odpovídající kultivační metody (jako je fed-batch mode).

Ve studii provedené ve Španělsku se hodnotil vliv průchodu 4 potenciálních probiotických bakterií mléčného kvašení simulovaným trávicím prostředím na jejich životaschopnost. Produkce velkého množství biomasy a antimikrobiálních produktů se realizovala fermentací (fed-batch) a při užití levnějšího kultivačního prostředí (syrovátky a odpadu ze zpracování škeblí). Potenciál čtyř kmenů bakterií mléčného kvašení jako probiotických kultur se zjišťoval podle vlivu na přírůstek tělesné hmotnosti, příjem krmiva, účinnost krmiva a počet koliformních bakterií ve výkalech selat.

Podle závěrů španělské studie jsou zkoumané kmeny bakterií mléčného kvašení (Pediococcus acidilactici, Lactococcu lactis subsp. lacits, Lactobacillus casei subsp. casei a Enterococcus faecium) a mikrobiální metabolity vhodné pro široké využití ve výrobě prasat.