ANALÝZA DYNAMIKY A SMĚRU VÝVOJE SPOTŘEBY

hlavních druhů potravin v české republice

ANALYSIS OF THE DYNAMICS AND DEVELOPMENTAL TRENDS

IN THE CONSUNIPTION OF MAIN SORTS OF FOODS

IN THE CZECH REPUBLIC

Erich Maca, Jan Klíma

Adresa autorů:

Doc. Ing. Erich Maca, CSc., Brno Kotlářská 44, PSČ 602 00

Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., Ústav financí, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská l, 613 00 Brno

Anotace:

Příspěvek prezentuje dílčí poznatky, získané při studiu dynamiky a trendu spotřeby nejdůležitějších druhů potravin na 1 obyvatele v České republice. Dosažené výsledky analytické činnosti umožňují nejen komparaci posuzovaného jevu diferencovaně za časové období přechodu od direktivně řízené ekonomiky na tržní systém, ale i extrapolační predikci budoucí spotřeby.

Summary:

The paper presents partial findings obtained in the study of the dynamics and trends in the consumption of the most important sorts of foods per person in the Czech Republic. Results of the analytical activity enable not only the comparison of the facts assessed differently for the time period of the transition from planned (controlled) economy to market economy but also extrapolation prediction of the future consumption.

Klíčová slova:

spotřeba potravin, dynamika, vývojové tendence, direktivně řízená ekonomika, tržní systém, predikce

Keywords :

food consumption, dynamics, developmental trends, controlled economy, planned economy, market system, prediction

V období direktivního způsobu řízení čs. národního hospodářství byla potravinová a výživová politika orientována především na progresivní a kontinuální kvantitativni vzestup spotřeby potravin, jako jeden z nejvýznamnějších ukazatelů zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Prokazují to v neposlední řadě i údaje o dynamice v dlouhodobém vývoji spotřeby hlavních druhů potravin na 1 obyvatele:

V této souvislosti je třeba poukázat na značné kvantitativní jakož i kvalitativní změny ve spotřebě potravin, ke kterým došlo v časovém období let 1990 až 1996 oproti předchozímu pětiletí (1985-1989).

Mezi potraviny, u nichž došlo v období transformace oproti předcházejícímu referenčnímu období k nejvýraznějšímu poklesu spotřeby patří máslo (-38,8%), v následném sestupném pořadí pak maso hovězí (-28,9%), mléko konzumní (-20,5%), ryby (-19,9%), mléko a mlékárenské výrobky (-15,8%), sádlo vč. slaniny (-14, 7%), maso drůbeží (-11,0%), maso celkem (-7,6%), vejce (-5,6%) a brambory (-1,2%).

Nárůst spotřeby lze naproti tomu zaznamenat u luštěnin (+25,0%), rostlinných tuků a olejů (+20,1%), ovoce (+7, 6%), tuků a olejů v hodnotě čistého tuku (+7,3%), zeleniny (+6,0%), cukru (+4,4%), pšeničné mouky a obilovin (+3,6%), chleba (+3,5%) a vepřového masa (+1,9%).

Při hodnocení vývoje spotřeby potravin, dynamiky změn v jejím množství, jakož i spotřebitelských návyků zjišťujeme především výrazné snížení spotřeby potravin živočišného původu a preferenci méně tučných druhů mléka a mléčných výrobků a tuků rostlinného původu. K postupnému, i když nevýraznému růstu dochází u spotřeby ovoce a zeleniny.

Exaktní posouzení vývojových změn, ke kterým došlo ve spotřebě nejdůležitějších druhů potravin na 1 obyvatele v posuzovaném územním celku v transformačním období let 1990 až 1995 ve srovnání s objemem jejich spotřeby v základním roce 1990 umožňují bazické poměrné hodnoty, prezentované v tab. l.

Na tomto místě uvedené hodnoty bazických indexů potvrzují v plné míře již vyslovené závěry, vyplývající z realizované indexní analýzy, zaměřené na definovaná dílčí referenční období. Prokázán byl shodně kontinuální pokles spotřeby masa, jakož i téměř nepřetržité snižování spotřeby vepřového sádla včetně slaniny, másla, vajec, mléka a cukru. K výraznému zvýšení spotřeby došlo naproti tomu u rostlinných jedlých tuků a olejů, zeleniny celkem a ovoce.

Nakolik se změnila úroveň posuzovaných jevů ve srovnávaném období s roky předcházejícími lze usuzovat z poměrných hodnot tempa růstu (v %), které vhodně doplňují bazické poměrné údaje vývoje (tab.2).

Z údajů obsažených v tomto tabelárním přehledu je zřejmé, že k největší meziroční změně v poklesu spotřeby potravin došlo u masa v roce 1991 (-8,4%), u vepřového sádla a slaniny v roce 1993 (-12,9%), u mléka v roce 1992 (-14,7%) a vajec v roce 1995 (-5,9%). Nejvyšší meziroční přírůstek zjišťujeme u rostlinných jedlých tuků a olejů (+5,1%) v roce 1993, u zeleniny (+10,5%) v roce 1991 a u ovoce (+7,9%) v roce 1991 a 1992.

Vycházíme-li z aspektu, že údaje dynamických řad posuzovaných jevů vyjadřují vliv různých protichůdně působících příčin, byly zkoumány i hlavní směry jejich vývoje.

Výsledky této fáze zpracování faktografických údajů za diferencovaně vymezená časová období jsou shrnuty v tab. 3. V ní odvozené hodnoty konstant "ayt" jsou absolutními členy vvrovnávajícího modelu vývojových tendencí , vyjadřující průměrnou absolutní roční spotřebu potravin na 1 obyvatele v posuzovaných časových obdobích. Průměrné roční absolutní změny (přírůstky, resp. úbytky) vyhodnocovaných jevů kvantifikují parametry "byt". Jim odpovídající průměrné procentické relativní změny kvantifikují hodnoty "byt". Ty v sestupném pořadí přírůstků spotřeby potravin v období let 1985 až 1989 odpovídají rostlinným jedlým tukům a olejům (2,96%), ovoci (2,55%), masu (2,12%), pšeničné mouce (1,31%), cukru (0,91%) a zelenině celkem (0,84%). Vzestupné pořadí průměrných ročních relativních úbytků ve shodném časovém období činí u spotřeby vajec (-0,03%), másla (-1,07%), mléka (-2,76%) a vepřového sádla a slaniny (-3,30%).

V průběhu následného referenčního období (1990-1995) došlo k nejvýraznějšímu průměrnému ročnímu relativnímu přírůstku spotřeby u rostlinných jedlých tuků a olejů (+3,36%).V následném sestupném pořadí pak u ovoce (+2,55%), u zeleniny celkem (+2,50%) a u pšeničné mouky (+0,49%).

K nejvyššímu relativnímu poklesu spotřeby došlo ve shodném časovém intervalu u másla (-9,47%), u mléka (-7,16%), u cukru (-3,56%), u masa (-3,45%) a u vajec (-3,09%). Výrazný byl i pokles spotřeby vepřového sádla a slaniny, který dosáhl hodnoty -7,07%.

Pokles průměrné spotřeby potravin na 1 obyvatele za časové období let 1990 až 1995 oproti jejich průměrné spotřebě v předchozím pětiletí dosáhl u másla (-38,6%), u mléka (-20,5%), u vepřového sádla a slaniny (-14,7%), u masa (-7,57%) a u vajec (-5,6%). Vývojové tendence posuzovaných jevů v průběhu obou sledovaných časových intervalů jsou pro názornou představu zachyceny graficky na obr. 1.

Zvýšenou průměrnou spotřebu naproti tomu vykázaly v komparovaném časovém období rostlinné jedlé tuky a oleje (+20,5%), ovoce (+7,6%), zelenina celkem (+6,0%), cukr (+4,4%) a pšeničná mouka (+3,6%).

Vycházíme-li z posledně uvedených skutečností, jakož i odvozených parametrů modelů vývojových tendencí (tab. 3.), můžeme za předpokladu, že se podmínky minulého vývoje spotřeby potravin v budoucnu výrazně nezmění využít tyto k predikci posuzovaných jevů, založené na prosté extrapolaci dynamických řad.

Na podkladě realizované procedury lze pro rok 1998 uvažovat se spotřebou masa ve výši 71 kg, spotřebou mléka a mléčných výrobků ve výši 200 litrů. Spotřeba rostlinných tuků a olejů by měla dosáhnout 17 kg, vajec 268 kusů, cukru 33 kg, zeleniny 84 kg a ovoce 82 kg.

Doporučená výživová dávka by tak byla překročena u masa o 27,9%,u rostlinných tuků a olejů o 84,8%, u vajec o 12,6% a cukru o 26,9%. Nižší spotřebu oproti doporučované výživné dávce lze v daném roce podle extrapolační predikce očekávat u mléka a mléčných výrobků (-9,l%), u zeleniny celkem (-18,5%) a ovoce (-16,3%).

Závěr:

Transformační proces, jako postupná přeměna centrálně plánované ekonomiky na tržní, se odráží v dosažené úrovni řady základních národohospodářských ukazatelů. Patří k nim vedle příjmů a výdajů i spotřeba obyvatelstva. Z uváděného hlediska lze za závažné považovat především výrazné objemové a strukturální změny ve spotřebě potravin. Lze konstatovat, že po roce 1989 došlo k přerušení dlouhodobého zvyšování spotřeby živočišných produktů. Vzrostla naopak spotřeba potravin rostlinného původu. K nejvýraznější proměně došlo v roce 1991, ve kterém obecně pokleslo množství spotřeby a změnila se její struktura vlivem cenové liberalizace potravin. K výraznému poklesu spotřeby oproti roku 1990 došlo zejména u másla, hovězího masa a u mléka a mléčných výrobků.

Za pozitivní jev lze na straně druhé považovat skutečnost, že v daném srovnávaném období vzrostla spotřeba rostlinných tuků a olejů, konzumace zeleniny a ovoce. V průměru let 1990 až 1995 nedosáhla však žádná z posuzovaných komodit úrovně optimálních doporučovaných dávek potravin. K limitovaným hodnotám optimální spotřeby se přibližuje pouze hovězí a drůbeží maso, máslo a rostlinné tuky a oleje. Naopak přes nezanedbatelný růst vykazuje enormní deficit konzumace čerstvé zeleniny a ovoce. K závažným negativům patří i pokles spotřeby mléka a mléčných výrobků a nepřiměřená spotřeba vajec. Z výhledového hlediska lze za žádoucí považovat vzestupný trend spotřeby drůbežího a rybího masa, mléka a mléčných výrobků, luštěnin, ovoce a zeleniny. Ke snížení, resp. zastavení spotřeby by mělo dojít jak u vepřového, tak i hovězího masa, obilovin, brambor, cukru a vepřového sádla včetně slaniny.

Literatura:

Kolektiv, 1992: Statistická ročenka ČSFR. SEVT Praha, 735 p.

Kolektiv, 1996: Statistická ročenka České republiky. CSÚ, Scientia. Praha, 717 p.

Kolektiv, 1997: Statistická ročenka České republiky. CSÚ, Scientia. Praha, 711 p.

Maslov, P. 1955: Vyravnavanie rjadov dinamiky po sposobu najmenšich

kvadratov. Věstnik statistiky, 1, pp. 68-72

Murgaš, J. 1997: Globalizačné procesy a agropotravinársky trh EÚ a SEV. Sborník prací z vědecké konference agrární perspektivy vi.- pef čzv Praha, pp. 347-355

Novák, I. 1959: Obecné metody statistiky. SNPL Praha, pp.96 -113

Štiková, 0.1994 :Výživová a potravinová politika. Sborník prací z vědecké konference agrární perspektivy -Iv.- pef čzv Praha, pp. 455-457

Tintner, G. 1940: The analysis of economic time series. Journal of American Statistical Association, pp. 93-100

Tab. 1 Dynamika spotřeby nejdůležitějších druhů potravin na 1 obyvatele v České republice

Tab.2 Tempo růstu spotřeby nejdůležitějších druhů potravin na 1 obyvatele v České republice

Tab. 3 Vývojové tendence spotřeby nejdůležitějších druhů potravin na 1 obyvatele v České republice

Časové období (I) - 1985 až 1989, (II) - 1990 až 1995

1) ayt = ` y = S y / n

2) byt = S y * t / S t2

3) byt/ = byt / (ayt + byt * t)

4) ryt průkazný na hladině významnosti: P = 0,05 (+), P = 0,01 (++)

Obr. 1 Vývojové tendence spotřeby nejdůležitějších druhů potravin na 1 obyvatele v České republice