Albio otevřelo v Praze největší tuzemskou prodejnu biopotravin

Společnost Albio otevřela na pražském náměstí 14. října na Smíchově největší tuzemskou prodejnu s biopotravinami o ploše 150 metrů čtverečních. Od zahájení činnosti v roce 2003 je to třetí obchod v hlavním městě pod touto značkou. "Zájem lidí i tržby rostou, ale je třeba ještě hodně investovat do vzdělávání," řekla Hana Zemanová z Albia. Firma provozuje také biopekárnu a biorestauraci v rámci komplexu v Truhlářské ulici. Domácí trh s biopotravinami by měl v dalších třech až pěti letech meziročně růst o 20 až 30 procent. Odhaduje to agentura Green marketing. Loni obrat na trhu s tímto zbožím činil podle odhadů asi 180 milionů korun, což byl meziroční nárůst o 16,6 procenta. Bioprodukty ale tvořily méně než 0,1 procenta spotřeby potravin. Průměr EU je dvě až tři procenta. Ceny biopotraviny jsou asi o 30 až 50 procent vyšší než u běžných potravin. Je to dáno složitější produkcí s velkým podílem ruční práce i náročnějším zpracováním. Pochopení ceny je podle Zemanové věcí odpovědnosti lidí nejen za své zdraví, ale i okolí a životní prostředí. V současnosti zákazníci tyto výrobky kupují hodně ze zdravotních důvodů, původní motivací ale byla spíš ekologie. "Přibývá lidí, kteří v bioprodejně pořizují kompletní nákup pro celou rodinu, což je doklad změny životního stylu," uvedla Zemanová. Klienty se prý stávají i šéfkuchaři hotelů a restaurací. Většina sortimentu je podle ní ze zahraničí, protože české výrobky v řadě komodit chybí. Domácí výroba je dostatečná u obilí, v nabídce jsou například zelenina, maso, mléčné výrobky, víno nebo bylinné čaje. Chybějí ale tuzemská bio vejce, máslo nebo džemy. Hlavním prodejním místem ekologicky produkovaných potravin jsou v Česku řetězce supermarketů a hypermarketů. Na trhu se podílejí 75 procenty. Specializované bioprodejny a obchody se zdravou výživou mají asi 15 procent. Přímý prodej z farmy tvoří asi 7,5 procenta. Ke konci loňského roku bylo v Česku 810 ekologicky hospodařících zemědělců a podniků. Plochy obhospodařované tímto způsobem představovaly 255.000 hektarů, tedy téměř šest procent zemědělské půdy. Průměr EU je asi čtyři procenta.