Zemědělci: Dotace jsou nízké

Cena obilí se letos přibližuje úrovni v zemích Evropské unie

Přes 80 miliard korun vyžaduje příprava českého zemědělství na vstup do Evropské unie. Z toho asi 41 miliard Kč jsou přímé nároky na státní rozpočet, neboť je třeba přijmout opatření v legislativě a vybudovat řadu institucí. Dalších zhruba 42 miliard by měli spotřebitelé vydat na sbližování cenových hladin zemědělské produkce u nás a v unii, řekl včera prezident Agrární komory Václav Hlaváček.

Podle Hlaváčka je nedostatečná státní podpora odbytových organizací, chybí plnohodnotný Státní zemědělský intervenční fond a stále není vytvořena také platební agentura, která by zajišťovala rozdělování prostředků z fondů EU. V předvstupním období zatím stát na agrární politiku neuvolňoval podle Hlaváčka peníze tak, jak měl, tedy přibližně 22 miliard korun ročně. "Byla uvolněna v podstatě polovina těchto prostředků," dodal.

Cenová úroveň je mezi Českou republikou a EU vyrovnaná u vstupů do odvětví, v tuzemsku však zaostávají mzdy. "Zemědělci produkci neprodávají, ale rozdávají, což se líbí vládě, která má nízkou inflaci," řekl. Podle Hlaváčka je k vytvoření rovnocenných podnikatelských podmínek třeba zrušit vydávání licencí na vývoz agrárních komodit, dále liberalizovat agrární obchod s unií zejména sbližováním celních sazeb a nezvyšovat DPH u zemědělských výrobků. Stát by měl dále jednáním s WTO dosáhnout lepší podmínky vstupu českých produktů na světové trhy a přijmout zákon o zřízení marketingového fondu na podporu odbytu zemědělských výrobků a potravin.

Podle předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského ohrožují nízké mzdy stabilitu zemědělství. Zatímco průměrná měsíční mzda v národním hospodářství loni dosáhla 13 491 korun, v zemědělství to bylo 10 134 korun. Jak dále prohlásil, "dotace do zemědělství nejsou dotace zemědělcům, ale dotace spotřebitelům". Ceny placené českým zemědělcům jsou v současnosti o 30 až 50 procent nižší než v unii. Z porovnání mezi ČR, Rakouskem a Německem podle Jirovského vyplývá, že více by měly růst ceny rostlinné produkce, zejména obilovin, řepky, cukrovky. Z živočišné produkce se dá očekávat zdražení mléka. "U hovězího a vepřového nevidíme potenciál k růstu ceny," doplnil.

Hlaváček však soudí, že zemědělci letos mají příznivé předpoklady pro to, aby prodali sklizeň obilí za dobré ceny, s tím, že reálná cena je u potravinářské pšenice 4200 korun za tunu.