Zemědělce přivedla loňská povodeň na pokraj krachu

Velká voda definitivně vzala loni v srpnu naděje zemědělců na dobrou úrodu. Pod hladinou skončilo sedm tisíc hektarů zemědělské půdy.Nejvíce byl tehdy zasažen podnik Agrokomplex Bohušovice nad Ohří."Všechny plodiny na polích jsme museli zaorat a uskladněné obilí jsme místo odvozu do mlýna museli zlikvidovat," vzpomíná ředitel Agrokomplexu Jaroslav Zeman.Během následujícího roku přišel podnik o sto krav, které se nevyrovnaly s prožitým stresem. Škody dosáhly téměř šedesáti milionů korun."Stát nám u rostlinné výroby uhradil dotaci ve výši padesáti tří procent. Byla to výrazná pomoc, i když přišla až v listopadu," dodává Zeman.Půda mohla být zamořenáPo povodních navíc existovalo silné podezření, že je zdejší půda zamořená chemikáliemi. Proto se jejím stavem na konci loňského roku zabýval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně.Ten ve své zprávě konstatuje, že povodně obsah rizikových prvků v zemědělských půdách téměř neovlivnily a pro pěstování rostlin nepředstavují žádné ohrožení."Zkoumali jsme, jestli se vodou nedostali do sedimentů rizikové látky. Výsledky to však jednoznačně vyvrátily," uvádí ředitel ústavu Jaroslav Staňa."Když se podařilo prokázat, že je zaplavená půda v pořádku, strašně jsme si oddechli. Po výsledcích testů jsme na podzim hned zorali všechny pozemky," komentuje situaci Zeman.Stát zaplatil škody z polovinyCelkový odhad škod po záplavách vyčíslili zemědělci z Litoměřicka na sto dvacet pět milionů korun. Bez finanční pomoci státu by se z následků velké vody vzpamatovali jen těžko."Za minulý i letošní rok jsme dostali státní dotaci ve výši téměř devadesáti milionů korun. Tato částka je již konečná," uvádí Tomáš Valina ze Zemědělské agentury Litoměřice.Peníze šly podle něj převážně na pokrytí ztrát z plodin. Strojů a budov, které záplavy poškodily, se odškodnění netýkalo. "Dotaci dostaly v tomto případě jen čtyři firmy zabývající se závlahami," dodává Valina.