Země unie pokulhávají, uchazeči však rostou

Země Evropské unie zřejmě čekají další problémy. Ekonomický růst střední Evropy totiž bude letos dvakrát rychlejší než v kulhajících ekonomikách unie. Desítka zemí vstupujících do EU si udrží tento náskok i příští rok, kdy už se má hospodářství EU začít dostávat ze stagnace. Plyne to z ekonomických výhledů, jež pravidelně vypracovává Evropská komise. Ta musela ve výhledu zveřejněném nyní znovu snížit své málo optimistické odhady z jara. Doplatí na to zejména Francie a Německo. Komise zjistila, že v nynější situaci není Německo schopno splnit podmínky předepsané pro euro. A u Francie existuje riziko, že dopadne stejně, zvláště když vláda v Paříži prosazuje snížení daní. Proti Německu proto komise již zahájila řízení, které má vést k nápravě, a Francii chce zatím aspoň varovat. Komise musela snížit svá očekávání i u desítky zemí, jež vstoupí do EU. U většiny z nich však růst nadále zůstane nad hranicí dvou procent. U Pobaltí i Maďarska se má pohybovat mezi 4,5 a 5 procenty. Problémem je jen Polsko, které prožívá už druhý rok stagnace. Ale i u něj se blíží lepší časy: příští rok má jeho růst překročit opět hranici tří procent. Pokud se to Polákům podaří, dostane se na poslední místo "růstové ligy" Česká republika. Ta si ho spolu s daleko bohatší Maltou udrží i v roce vstupu do EU. I když se Čechům podaří zvýšit v letech 2003 a 2004 svůj růst na 3,2 a 3,8 procenta, jak předpovídá Brusel, bude to málo nejen vzhledem k Pobaltí, ale také v porovnání s Maďary a Slovinci. Češi proto nemohou počítat s tím, že v příštích dvou letech přibude práce - na rozdíl od zbytku vstupující desítky. S 8,6 procenta nezaměstnaných v roce 2004 na tom sice budou lépe než Slováci a Poláci, kde podíl lidí bez práce zůstane dvakrát vyšší - budou však opět značně zaostávat za Maďary a Slovinci (5,8 procenta a 6 procent nezaměstnaných). I když údaje o růstu vypadají příznivě, výhled odhaluje i řadu slabin střední Evropy: pro všech deset zemí, jež v roce 2004 vstoupí do EU, je typická nejen vyšší míra inflace (3,6 procenta v roce 2004), ale také záporná obchodní bilance a stejně záporný rozpočtový schodek. Evropský komisař pro finance Pedro Solbes proto tyto země varoval před spěchem při zavádění eura s tím, že "by se měly soustředit na dosažení makroekonomické rovnováhy a nepodléhat posedlosti eurozónou".