Z Jednot a konzumů do hypermarketů a diskontů. Češi zanevřeli na malé prodejny
10.07.2018 | Denik.cz
Pro paštiku a rohlík do večerky, pro zbytek do chrámů konzumu. V hypermarketech necháváme 46 procent výdajů za potraviny.
Vesnické konzumy, Jednoty i menší sídlištní prodejny potravin prohrály boj o zákazníky. Místo, kde Češi utratí nejvíc peněz za potraviny, nápoje či hygienické potřeby, se za poslední dvě desítky let extrémně změnilo.
Konkrétně: Ještě v roce 1997 nakupovalo 62 procent obyvatel nejčastěji v malých prodejnách a nově vznikající hypermarkety si ukrojily jednoprocentní podíl.
Loni už v malých prodejnách utratili Češi jen zhruba desetinu ze svých výdajů na takzvané rychloobrátkové zboží, zatímco v hypermarketech 46 procent. A dalších 27 procent peněz zůstalo v diskontech, vyplývá z údajů institutu pro spotřebitelské výzkumy GfK a projektu Česko v datech.
Nejmenší mizí a mizíHypermarket je přitom v České republice poměrně mladý typ obchodu. První vznikl v roce 1996 v Brně, o dva roky později přibyl i u hlavního města v obchodní zóně Čestlice.
„Během posledních deseti let pak u nás vzniklo 239 super- a hypermarketů s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních,“ komentuje čísla Petr Šlajchrt z SAS Institute.
Za stejnou dobu naopak zanikly čtyři tisícovky menších obchodů (nejen potravin a smíšeného zboží). Jen loni zavřelo 759 nejmenších prodejen o ploše do padesáti metrů čtverečních.
Nicméně i samotné hypermarkety mají to nejlepší za sebou. Loňský 46procent-ní podíl na nákupech rychloobrátkového zboží je o tři procentní body nižší než v rekordním roce 2016.
Pár procent meziročně naopak přidaly druhé nejoblíbenější obchody, tedy diskonty.
Megachrámy konzumuNa území republiky stojí také 85 nákupních center – tedy megachrámů konzumu s plochou nad pět tisíc metrů čtverečních. Ty v zemi rostly především v předkrizovém období do roku 2008.
„Tehdejší velký boom nákupních center ostře kontrastuje s vývojem v některých západoevropských metropolích, kde se radnice snažily regulovat jejich výstavbu, aby byly zachovány kamenné prodejny v centrech měst,“ připomíná Ondřej Zabloudil z poradenské společnosti Deloitte.
V současnosti se otvírá tak jedno nové obchodní centrum ročně. Majitelé těch stávajících se soustřeďují spíše na jejich rozšiřování či rekonstrukce, aby odpovídaly aktuálním požadavkům zákazníků.
Autor: Aleš Vojíř
Další články v kategorii Podnikání
- Kraft Heinz chystá v USA největší investici za deset let do modernizace továren (15.05.2025)
- Srdce Vinohrad získalo nový voňavý bod zájmu. Antonínovo pekařství (15.05.2025)
- Vinařský fond měl loni výdaje 87,8 milionu Kč, meziročně o 2,2 milionu méně (15.05.2025)
- Arašídová Nutella a hranaté Ferrero. Firma amerikanizuje oblíbené produkty (14.05.2025)
- Část Evropy chudne. Česko je na špici žebříčku zemí, kde se vydělává méně než před pěti lety (13.05.2025)
- Institut IW odhaduje, že německá ekonomika klesne o 0,2 procenta (13.05.2025)
- Přestavba kralupského pivovaru skončí v prosinci, naplánované jsou i první akce (13.05.2025)
- Stát loni utratil za pohoštění 171 milionů, o 11 milionů víc než předloni (13.05.2025)
- Zisk pivovaru AB InBev ve čtvrtletí stoupl o osm procent, překonal odhady (09.05.2025)
- Moravští vinaři získali na soutěži ve Španělsku osm velkých zlatých medailí (09.05.2025)