Také vědci budou muset v Unii žádat o pracovní povolení

Vědci, kteří do budoucna pomýšlejí na práci v některé ze zemí Unie, budou muset jako dosud žádat o pracovní povolení, pokud ještě nedojde k jiné dohodě. Výjimka, kterou v kapitole volný pohyb osob původně prosadil komisař Philippe Busquin pro vědecké pracovníky, totiž z konečné verze dokumentu zmizela. Experty si jednotlivá pracoviště už nyní vybírají podle svých potřeb bez ohledu na hranice a zvou je ke spolupráci na konkrétních projektech, konzultacím, stážím, k čemuž samozřejmě vystavují potřebné podklady pro pracovní povolení. Komisař Busquin, který má na starosti vědecký rozvoj, ale chtěl pro staré inové členy prosadit statut, v němž by se vynálezci a vědečtí pracovníci všech kategorií mohli skutečně volně pohybovat po celé Unii, nečekat, až si jich všimnou ústavy, nýbrž nabízet jim sami své projekty a zkušenosti. Slibuje si od toho zlepšení v oblasti výzkumu a vědeckého pokroku, v němž Evropa stále zaostává za Japonskem a USA. Cílem Unie, už několikrát schváleným na nejvyšší úrovni, je totiž vytvoření jednotného výzkumného prostoru, obdobného jednotnému trhu, který by umožnil účinnější objevování a využívání talentů. Z toho důvodu také poziční dokument Evropské komise z letošního dubna obsahoval výjimku z omezení pohybu po EU pro vědecké pracovníky. Uplatnil se také argument, že nebude-li odborníky z nových zemí chtít Unie, může je přetáhnout konkurence v USA. Není zatím zcela jasné, za jakých okolností výjimka z textu, který dostaly v květnu kandidátské země, vypadla. Podle jednoho diplomatického zdroje se o to zasloužilo Španělsko s argumentem, že západní Evropa by neměla brát mozky novým členským zemím. Skutečným důvodem však mohla být snaha nedopřát Německu, aby snadno a rychle posílilo svou mozkovou základnu. Možná se ale prostě na tento "detail" zapomnělo, když se text upravoval v důsledku bouřlivé negativní reakce kandidátů na omezení pohybu pracovních sil jako takových.