Stát může farmářům "přiškrtit" dotace

Zdražování potravin vadí vládním politikům stále víc: spotřebitelé jsou nespokojeni, opozice dostává munici pro kritiku a inflace může kvůli máslu nebo rohlíkům nepříjemně vyskočit.

Mohou ale vůbec politici některé podnikatele přimět k tomu, aby byli "rozumnější" a ceny nešponovali vzhůru - když má vždy platit volný trh a zákony nabídky a poptávky?

Ukázkou poslouží včerejší jednání mezi zemědělci z Mlékařského hospodářského družstva Jih - a největší mlékárnou Madeta. Na popud premiéra Mirka Topolánka přiměl ministr zemědělství Petr Gandalovič obě strany ke smíru. Přesněji družstvo Jih k tomu, aby nepřestalo Madetě dodávat mléko, a nezačalo ho ve velkém vyvážet za lepší cenu do Německa. To by následně zřejmě vyhnalo i ceny v tuzemsku.

"Na dohodu jsem doplatil. Musel jsem slíbit lepší cenu, a to mě jen za měsíc přijde navíc na 39 milionů. A stejně nemám záruku, že zase Jih nezačne o dodávkách licitovat," rozhořčuje se šéf Madety Milan Teplý.

Místopředseda Jihu Zdeněk Houška říká: "Dohoda zatím platí do listopadu, pak budeme o cenách a výpovědi jednat dál."

Madeta tak zdánlivě prohrála. Ale ve skutečnosti si politici už dopředu celkem pojistili, že zemědělci Madetu na holičkách nenechají. "Nabízí se několik konkrétních možností, jak zemědělce umravnit, kdyby na Madetu a ceny chtěli dál víc tlačit. Podle přístupové smlouvy Česka do Evropské unie je možné například dočasně omezit vývoz zboží, když hrozí rozkolísání trhu. Dají se také zrušit některé dotace zemědělcům," vysvětlil zástupce Potravinářské komory, který nechce oficiálním prohlášením současnou dohodu narušovat.

Ani ministru Gandalovičovi se včera nejprve nechtělo o možném "biči na zemědělce" mluvit. Ale nakonec připustil, které možnosti jsou ve hře.

"Omezování exportu v úvahu nepřipadá. Ale pokud by dál hrozil růst cen potravin a zemědělci přitom zvýšili export, museli bychom jednat. Museli bychom zvážit, jestli se nám vyplatí dávat jim co nejvyšší přímé platby nebo některé další dotace ze státní pokladny. A také bychom se museli zamyslet nad tím, k čemu slouží jejich odbytová družstva," uvedl.

Pro vysvětlení: přímé platby jsou dotace na produkci, z nichž nedotknutelnou část platí Brusel. Ale Česko k nim také část, v řádu miliard korun ročně, může - nebo nemusí připlácet. Zatím to dělá.

Odbytová družstva, jako například zmíněný Jih, jsou pak výjimkou ze zákona o hospodářské soutěži. Ta povoluje menším zemědělcům sdružit se a společně prodávat třeba mléko proto, aby měli silnější pozici při vyjednávání o cenách s odběrateli. Zakládání družstev dokonce stát dotuje.

Podnikatelé si možnost státního zásahu nejspíš také dobře spočítali. I proto včera "vítěz" Houška z Jihu nakonec řekl: "Slíbili jsme panu ministrovi, že budeme hledat i dál schůdné řešení".A "poražený" Teplý celkem bez emocí dodal: "Předpokládám, že dodavatelé budou už rozumní."