Počet obchodníků s potravinami se zřejmě dramaticky sníží

Z posledního sčítání obchodů, které zveřejnily společnosti Incoma a Mag Consulting v roce 1999, bylo v Česku necelých 110 tisíc maloobchodních prodejen, z toho asi 30 tisíc prodejen s potravinami. Od té doby se mnohé změnilo, narostl vliv velkých obchodních řetězců s potravinářským i nepotravinářským zbožím a zcela zřejmě ubyli drobní obchodníci.

Podle slov Tomáše Hájka výkonného ředitele ADMAZ nebyl úbytek počtu prodejen určitě tak dramatický, jaký nás teprve čeká. Zahraniční řetězce sice tvrdě posilují svoje pozice a zvyšují roční obraty, ale roste celý trh meziročně přibližně o 5 procent a tím dává stále prostor i pro ostatní obchodníky.

Krach obchodníků nezpůsobuje pouze cenový tlak velkých řetězců, ale také jejich finanční řízení a způsob, jakým se prosazují na trhu. Řada českých obchodníků má právě v oblasti marketingu a finančního řízení velké rezervy.

Předpokládá se, že počet obchodníků se prudce sníží. Rychlá expanze řetězců není ještě u konce a pád bude mít jistě časové zpoždění. Firmy se budou snažit přežívat a hledat cesty, jak se udržet na trhu. Těžko si představit, že by na trhu bylo místo pro tak velký počet obchodníků. Může se také stát, že nevydrží ani zahraniční řetězce a ze stávajících deseti řetězců zůstane na našem trhu třeba jen 6 hráčů. Jejich postavení však v budoucnu bude určitě daleko silnější.

Pohledem na srovnatelné státy unie co do počtu obyvatel je například struktura belgického maloobchodu, kterou tvoří z významné části hyper a supermarkety a pouze 12 tisíc malých obchodníků. Pokud by se vývoj na našem trhu měl ubírat po vzoru Belgie, z trhu by museli odejít téměř dvě třetiny obchodníků. Naopak v Řecku či Portugalsku podíl řetězců v maloobchodní síti není tak výrazný. Souvisí to s mentalitou lidí i s většími omezeními, které řetězce musí překonat při stavbě nové velké obchodní prodejny. Ukázkou možného vývoje jsou i příklady z Německa či Rakouska, kde z center měst téměř vymizely obchody s potravinami.