Po vstupu do unie podraží restaurace

Česko nepožádalo Brusel o výjimku u daně z přidané hodnoty na služby ve stravování, ceny jídel stoupnou minimálně o deset procent, tvrdí čeští hoteliéři.

Česká republika nepožádala Evropskou unii o zařazení stravovacích služeb do zvýhodněné sazby daně z přidané hodnoty. Je tak téměř jisté, že po vstupu Česka mezi evropskou patnáctku jídlo v restauracích citelně podraží. Více než polovina zemí evropské patnáctky přitom zvýhodněné sazby využívá.

Prezident sdružení Horeka, které zastupuje tuzemské hoteliéry a majitele restaurací, Sylvio Spohr, odhaduje, že pokud budou jimi poskytované služby po vstupu do EU daněny základní dvaadvacetiprocentní sazbou, ceny jídla v restauracích stoupnou minimálně o deset procent.

Zdražení se ale nebude týkat pouze restaurací. Do kategorie stravovací služby patří také školní a firemní jídelny. Podražit by muselo i jídlo v domovech důchodců a v nemocnicích.

V České republice jsou služby v restauracích od dubna roku 2000 zařazeny do zvýhodněné pětiprocentní sazby. Po vstupu do unie se má tato daň opět vrátit do dvaadvacetiprocentního pásma.

Přesto, že obecná pravidla unie nařizují restauratérské služby danit základní - tedy nejvyšší sazbou DPH, osm z patnácti členských zemí si vyjednalo výjimku. Patří k nim například Řecko nebo Lucembursko, kde se restauratérské služby daní ještě méně než nyní v Česku.

Majitelé restaurací a veřejných jídelen míní, že vyjednávači v Bruselu udělali chybu, když o stejnou výjimku nepožádali. Argumentují přitom právě tím, že zvýhodněných sazeb využívá víc než polovina členských zemí.

Daňový analytik Ministerstva financí Ladislav Minčič tvrdí, že Česko nemůže uplatňovat automaticky nárok na výjimky, které nyní platí v zemích unie a které jsou často dočasné.

Kapitolu o daních už Česko při jednání s Bruselem uzavřelo. Podle ministra financí Jiřího Rusnoka nemohla Praha žádat výhodnější sazbu, neboť jí unie za současnou pětiprocentní sazbu kritizovala.