Palas vítá Fischlerovy návrhy reformy CAP

S nejnovějšími návrhy Evropské komise, konkrétně komisaře pro zemědělství a rybolov Franze Fischlera, týkající se střednědobého výhledu budoucnosti Společné zemědělské politiky EU (CAP) vyslovil na své dnešní tiskové konferenci nový ministr zemědělství Jaroslav Palas většinou souhlas. Dokument nazvaný "Mid Term Review" sice podle Palase ministerstvo zemědělství v současné době studuje a vyjádření k němu tedy mají předběžný charakter, přesto je vnímán jako první krok k hlubší reformě CAP. "Spatřujeme v tom jakýsi seriózní posun k budování evropského modelu zemědělství a snahu vytvořit půdu pro úspěšná jednání ve WTO," konstatoval Palas.

Jako kandidátská země může ČR přístup EK podle ministra do znační míry přivítat, protože v řadě návrhů na opatření se jedná o usnadnění naší integrace do společné zemědělské politiky. Palas například vítá zjednodušení administrativních režimů, "pokud ovšem tato zjednodušení nebudou nárokovat jinou a opět složitou administrativu". ČR nicméně musí podle něj vyjádřit obavu, aby nebudovala finančně a administrativně náročné režimy, které by za dva až tři roky ztratily na svém významu. ČR se podle něj hodlá aktivně účastnit diskuse o budoucnosti zemědělské politiky EU i přesto, že dosud není členskou zemí.

Obtížné je v současné době přijmout stanovisko ke zrušení vazby přímých plateb na výrobu, naopak Palas souhlasí se snížením intervenčních cen u mléka, protože dosavadní úroveň cen v ČR je nižší a při vstupu nebude tedy hrozit nějaký cenový šok. Ministr souhlasí i se zamýšlenou přeměnou dosavadních intervenčních nákupů na pouhou záchrannou síť, s akcentem na bezpečnost potravin, pohodu zvířat a životní prostředí. Aplikace všech nových opatření by ale neměla být podle Palase povinná pro kandidátské země po dobu, než se zcela vyrovnají sazby přímých plateb pro existující a nové členské země. ČR také podporuje zjednodušení postupů při získávání prostředků na strukturální opatření. Potíže pro ČR by naopak znamenalo uplatnění limitu 300 000 eur na velké farmy pro přímé platby. Zhruba polovina farem v ČR, zejména družstva, by totiž díky své rozloze nemohlo čerpat plné dotační prostředky.