Další z příkladů úspěšné generační obměny, tentokrát ze Slovinska

Předávání farem v rámci rodiny - to je hlavním tématem evropského projektu Farm Success, do něhož je zapojena i Asociace soukromého zemědělství ČR. V rámci práce na případových studiích máme k dispozici příběhy farem z několika evropských zemí a myslíme si, že by byla škoda tyto často velmi zajímavé příběhy nevyužít a neseznámit s nimi i vás. Budeme vám proto postupně představovat jednotlivé farmáře, kteří se do projektu zapojili a byli ochotní se podělit o to, jak přebírali hospodářství, za jakých podmínek a s čím se museli vyrovnávat. Po chovateli ovcí Antoniovi, kterého jsme představili v nedávno zveřejněném článku, je nyní na řadě slovinská farmářka Urša Krin.

Malé rodinné hospodářství v jihovýchodním spíše rovinatém cípu země téměř na chorvatské hranici se rozkládá na 26 hektarech. Menší výměru rodina vyvažuje pestrou škálou činností, která začíná chovem různých druhů zvířat (skot, prasata, drůbež, králíci) v ekologickém provozu, pěstováním krmných plodin a vína a pokračuje přes zpracování masa i mléka až ke službám v agroturistice. S množstvím činností se ale samozřejmě pojí i obrovské kvantum administrativy, která je však nepřítelem všech sedláků napříč Evropou a byla také největším oříškem při předávání farmy.

Farma v malé obci Gorenje Gradišče se předává z generace na generaci už mnoho desítek let, v roce 2000 ji převzal od svých rodičů otec Urši, který s manželkou rozjel agroturistiku a zpracování produktů - hlavně pro potřebu rodiny a hostů. Už tehdy jim samozřejmě pomáhaly obě dcery i rodiče. Poté, co mladší dcera z farmy odešla hospodařit se svým manželem na druhý konec země, rozhodl se otec předat rodinný majetek starší Urše. Ta sice měla zpočátku obavy, zda bude umět farmu řídit, otec jí ale věřil a ve své dceři se nemýlil. Celému procesu předání pomohla i dotace pro mladé zemědělce z Programu rozvoje venkova. Jediný problém, který musela rodina vyřešit, byl odpor dědečka vůči předávání farmy na mladší generaci, ale vzhledem k tomu, že se mu nechtělo před lety předat farmu ani svému synovi, nebyl příliš do rodinných porad o dalším osudu hospodářství zapojen.

Poté, co dcera převzala hospodaření, proběhlo na farmě několik poměrně zásadních změn, které měla naplánované už předem. Celý provoz se přeorientoval na ekologické zemědělství (výjimkou je pouze vinice, kde se ve zdejších vlhkých podmínkách rychle šíří choroby a je nutné ji ošetřovat konvenčně), byla vybudována jatka se zpracovnou masa, minimlékárna a velká investice putovala do vybavení sýrárny a nákupu mechanizace. Ve zpracování produkce masa a mléka se realizuje právě Urša, která má na starosti i odbyt na trzích a do škol, otec se věnuje prvovýrobě a matka agroturistice. Občas na farmě pomáhá i bratranec Urši, který žije v sousedství.

Pokud budete mít cestu poblíž, určitě se na hospodářství pod názvem Pr Martinovh, které má blízko k rakouskému modelu farem, stavte, jistě bude co vidět a ochutnat.

Ing. Veronika Jenikovská,

hlavní kancelář ASZ ČR