Chmel: někdejší "zelené zlato" dnes ztrácí svůj lesk

Chmel se z výsluní českého pěstitelství na začátku devadesátých let, kdy "zelené zlato" drželo nad vodou i ostatní obory zemědělské činnosti, propadá rychle ke dnu. Plocha osázená chmelem se snížila za posledních deset let téměř o polovinu. Chmelaře navíc stíhá jedna pohroma za druhou. V loňském roce přišli na tržbách kvůli silné koruně o 150 milionů korun. Tropická vedra a nedostatek srážek v rozhodujícím období pro růst chmele se navíc projeví v meziročním poklesu výnosů až o pětinu i letos. Aby toho nebylo málo, vážné škody způsobila ničivá vichřice, která se ve čtvrtek přehnala Středočeským a z části Ústeckým krajem. V okolí Zlonic na Kladensku a Postoloprt na Lounsku spadlo více než 100 hektarů chmelnic, řadu dalších rostlin silný vítr poškodil. Nepříznivé povětrnostní podmínky zapříčinily už před třemi týdny poškození části chmelnic i na Žatecku. Vlivem vichřice zde 22 hektarů chmelnic spadlo, dalších 250 hektarů poničilo krupobití. Sklizeň, kterou zahájila většina pěstitelů chmele uplynulý víkend, tak provázejí obavy o další existenci. "Situaci lze označit za katastrofickou. Čtyři pěstitelé už ukončili činnost. Za současného stavu je totiž problém pokrýt alespoň náklady. Pokud se nepodaří v dohledné době ztráty kompenzovat, může to znamenat konec chmelařství," potvrdil tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa. Do kolen pěstitele sráží i nízké výkupní ceny. Zemědělcům ztěžuje úlohu i koncentrace pivovarů a moderní technologie výroby piva, které ovlivňují sníženou potřebu českého chmele. Před deseti lety se při výrobě hektolitru piva spotřebovalo sedm gramů usušeného chmele, nyní je to o dva gramy méně. Na zlaté časy českého chmele tak mohou vzpomínat jen pamětníci. Světového prvenství mezi pěstiteli dosáhla Československá republika v roce 1929, kdy se mohla pochlubit 17 264 hektary.