Část EU odmítá platit východní zemědělce

Šance kandidátských zemí na vyjednání vyšších zemědělských dotací, než Evropská unie dosud nabízela, se dále zmenšuje. Čtveřice evropských zemí - Německo, Británie, Švédsko a Nizozemsko - se postavila proti návrhu Evropské komise zařadit až deset nových států do programu přímých zemědělských dotací. Návrh komise se tak dostal pod palbu z obou stran hranice EU. Odmítají ho totiž také kandidátské země, které jej naopak považují za příliš skromný a diskriminační, protože jim sice určité dotace slibuje, ale ne v plné výši. Za české politiky jej naposledy odmítl minulý týden ministr zemědělství Jan Fencl. Spor se týká návrhu přiznat první rok novým členům nárok na čtvrtinové přímé dotace oproti standardní výši v EU a v průběhu deseti let přejít na plné dotace. Ministři zemědělství zmíněných čtyř zemí - čistých přispěvatelů do rozpočtu EU - to však považují za krok zpět. Tlačí na celkovou reformu evropské zemědělské politiky, v jejímž rámci se má od přímých plateb naopak ustupovat. "Trochu nás překvapuje, že kandidátským zemím nabízí komise přímé platby," řekla britská ministryně zemědělství Margaret Beckettová. "Chceme úroveň přímých plateb snížit," dodala. Přispěvatelé do rozpočtu EU se obávají, že by se náklady na společnou zemědělskou politiku mohly po rozšíření EU vymknout kontrole. Unie vydává na zemědělství ročně více než 40 miliard eur, což je polovina celého unijního rozpočtu. "Takhle dál nelze pokračovat, to je jasné," říká nizozemský ministr Laurens Jan Brinkhorst. "V příštích měsících musíme vypracovat způsoby, jak věci změnit," dodal ministr. Nově vytvořená čtyřka od Evropské komise očekává, že ve svém návrhu, který má v červnu předložit, přijde s plánem na radikální změnu směřování společné zemědělské politiky. Komise již dříve naznačila, kudy by se reforma měla ubírat: ubrat přímé dotace a přidat nepřímé investice do podpory venkova. Právě to navrhuje komise i kandidátským zemím, jimž sice nechce přiznat plné přímé dotace, ale nabízí více peněz v programech určených na obnovu zaostalých venkovských oblastí. Reformu dosud blokovaly státy jako Francie, Itálie, Španělsko či Portugalsko, kde se zemědělstvím zabývá hodně lidí, a země tedy z dotací EU velmi těží. Po volbách ve Francii by se však debata měla odblokovat a změny v zemědělské politice by se tak mohly pohnout kupředu. O reformě uvnitř EU a o tom, jaké dopady potkají kandidátské země, se má rozhodnout do konce roku. Prozatím vyjednavači trvají na tom, že pětadvacetiprocentní přímé dotace jsou příliš nízké.