ROZBÍHÁ SE VÝZKUM VYUŽITÍ tlustých SORTIMENŮ
01.05.2002 | Lesnická práce
Na světovém dřevařském trhu je velmi omezená a specializovaná poptávka po tlustých sortimentech jehličnatého dříví, ale v evropských lesích se jejich zásoba zvětšuje. Tak např. v Rakousku se do roku 2016 zdvojnásobí, těžba výřezů o středním průměru přes 50 cm by se měla zvyšovat o 80 % ročně. Největší posun do vyšších tloušťkových tříd (o 190 %) nastane v selských lesích. Především je proto nutno zabránit dalšímu nárůstu této disproporce a postupně ji snižovat, a to i za pomoci lesnického a dřevařského výzkumu, na jehož rozhraní vznikla v této oblasti při zadávání výzkumných projektů mezera. Cesty k souladu nabídky a poptávky totiž nelze najít snadno. Např. pro zkrácení doby obmýtí ze 120 na 80 let by se musela odhadem po 40 let zdvojnásobit těžba a trh by se zaplavil nežádoucím sortimentem. Výnosové hledisko přitom mluví podle JÖBSTLA (BOKU Vídeň) při dnešních cenových relacích proti zkracování doby obmýtí, přičemž objemový přírůst hraje větší roli než hodnotový přírůst. A cenné smrkové výřezy o středním průměru 50 cm se podílejí jen 23 % na objemu kmenů o výčetním průměru 60 cm. Současná ekonomika těžby a dopravy mluví ovšem ve prospěch silnějších sortimentů (podle známého vztahu kusy/objem - čím větší počet slabších kmenů na 1m3, tím vyšší náklady). Významnou roli hraje podle TEISCHINGERA (BOKU) také obchodní válka mezi uživateli masivního dřeva a lepených i jiných konstrukčních polotovarů a plastových materiálů. Rozdíly v technických vlastnostech dřeva z kmenů různé tloušťky si vynucují výzkum a vývoj i v dřevařských oborech. Pro výrobu kvalitního papíru lze např. využít poznatku, že vnější dřevo tlustých kmenů má zvlášť dlouhá vlákna, a hodí se tedy při recyklaci starého papíru jako příměs. Nové aspekty - často ve prospěch vyššího mýtného věku porostů - přinášejí i ekologické a společenské nároky na les. Hledisek je tedy mnoho, ale v žádném případě by se nemělo v lese vyrábět dřevo, které nenajde odbyt. Mohlo by to vést až ke zhoršení zdravotního stavu porostů, v krajním případě, ke zvyšování počtu "doupných” stromů. Podle SPÖRKA (BOKU) je účelné pěstovat tlusté sortimenty jehličnatého dřeva jen na úrodných půdách v klimaticky příznivých oblastech. Tím spíše je nutno využít dnešních komunikačních možností pro zlepšení marketingu.
Österreichische Forstzeitung, 4/2002, Čk
Lesnická práce č. 5/2002
Další články v kategorii Lesnictví
- Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce, čekají se obvyklé dvě generace brouka (07.05.2025)
- Vědci sledují růst buku a jasanu z výsušných stanovišť po výsadbě na vhodných lokalitách (07.05.2025)
- Novela zákona by mohla ohrozit zařazení NP Šumava mezi nejuznávanější parky (07.05.2025)
- Mohou lesníci využít buk a jasan z výsušných stanovišť na jiných lokalitách? (06.05.2025)
- Lesní semenáři Lesů ČR připravují osivo na letošní sezónu a expedují ho do školek (06.05.2025)
- Týdenní přehled zpráv z lesnictví a dřevařství (od 28. 4.) (05.05.2025)
- Lesní zákon je splněný úkol vlády, bez změn v myslivosti ale vlastníkům pomůže jen částečně (05.05.2025)
- Obory jsou zase otevřené, státní veterinární správa zmírňuje opatření kvůli slintavce a kulhavce (05.05.2025)
- Musí se začít lovit bachyně, říká studie. Zvýšené odstřely jinak nepomůžou (30.04.2025)
- Kůrovcová kalamita v ČR ustupuje, ovlivňuje to počasí a nové metody ochrany (30.04.2025)