PŘIROZENÉ OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ A MODERNÍ TĚŽEBNÍ TECHNIKA
01.02.2002 | Lesnická práce
Jedním z klíčových problémů racionality dnešního přirozeného ("přírodě blízkého”) obhospodařování lesa je zabezpečení souladu mezi ekonomickými, technickými a ekologickými požadavky a podmínkami těžby dříví a obnovy lesa.
Stručně a s jistým zjednodušením jde o staronovou otázku, zda máme i v toto případě považovat těžební mechanizační prostředky za hospodářskou nutnost nebo za škodlivé činitele. Tam, kde jde o nutnost, je třeba pečlivě uvážit volbu mechanizovaného systému, vhodného pro dané podmínky (těžební stroj a vyvážecí traktor, těžební stroj a lanový systém, motorová pila + navijákový systém a procesor). Na sněmování, které se konalo 9. listopadu 2001 v Leondingu, hledali hornorakouští lesníci odpověď mimo jiné i na tuto otázku. Referáty a diskuse vyústily do těchto většinových názorů:
Les obhospodařovaný v souladu s přírodou není totéž, co výběrný les. Maloplošná holoseč do 1 ha je příznivá při vhodném soustředění pracovišť i pro vyšší stupeň mechanizace a přitom je ekologicky únosná. Patří proto právem k technologickým postupům obnovy porostů přirozeného lesa. V přírodě přece občas část lesa rozvrátí vichřice, požár nebo mokrý sníh na daleko větší ploše, a les přesto nezanikne. Příroda se vůči lesu mnohdy nechová v rukavičkách, nemusí však na rozdíl od lesního hospodáře šetřit časem, takže například vystřídání pionýrských dřevin na kalamitní ploše závěrečným ekosystémem může trvat poměrně dlouho. Na menších lesních majetcích je vedle příznivých přírodních podmínek (terén, dřeviny) pro využití vhodné mechanizace nezbytná také organizační příprava, především sdružování majitelů lesa a využití kvalifikovaných pracovníků těžebních firem, vybavených špičkovou technikou. Tento požadavek ovšem nesporně povede u majitelů drobných lesů k zájmovému rozporu mezi těžbou vlastními a nájemními silami. Důležitým předpokladem nižšího i vyššího stupně mechanizace mýtní a předmýtní těžby je včasné zpřístupnění porostů přiměřeně hustou sítí cest a průseků. Úspěch přirozené obnovy porostů mnohdy spíše závisí na dohodě o stavech spárkaté zvěře mezi lesními a mysliveckými hospodáři.
Österreichische Forstzeitung, 1/2002, Čk
Lesnická práce č. 2/2002
Další články v kategorii Lesnictví
- Komplexní výzkum mývala severního probíhá na LDF MENDELU, podobná studie v Evropě prozatím neexistuje (17.06.2025)
- Genetická rozmanitost populací lesních dřevin zvyšuje jejich schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám (17.06.2025)
- Vědci doporučují při obnově lesa na kalamitních holinách využít modřín (16.06.2025)
- Těžba dřeva z lesů v Moravskoslezském kraji loni narostla o 9,3 procenta (13.06.2025)
- Péče o porosty přípravných dřevin přináší pozitivní efekty (13.06.2025)
- Zabránit odlesňování půdy má pomoci novela, kterou Senát schválil (12.06.2025)
- Senát schválil prodloužení lhůty pro obnovu lesů ze dvou na pět let (11.06.2025)
- Nové meandry a tůně: v Pošumaví vrací Lesy ČR vodu do krajiny (11.06.2025)
- Desítky “ostrovů obnovy přírody“ představují Lesy České republiky (09.06.2025)
- ČSÚ: Těžba dříví loni klesla a vzrostla přirozená obnova lesů (06.06.2025)