Obecní lesy: někde přínos, pro jiné starost

Zatímco pro některé obce jsou obecní lesy přínosem, jiné s nimi zatím mají spíš starosti. Například rozpočet Trhových Svinů na Českobudějovicku vylepšuje každoročně zhruba milion korun z hospodaření v obecních lesích. Přitom Sviny vlastní společně s nedalekou Besednicí na Českokrumlovsku 1500 hektarů lesa v poměru sedmdesát a třicet procent. O lesy se jim stará společně vytvořená správa lesů, která má obecní lesy v nájmu. "Postupně přikupujeme menší části lesa od drobných vlastníků a rozšiřujeme svůj majetek," uvedl starosta Trhových Svinů Radislav Bušek.Ačkoli Sviny mají výtopnu na biomasu, dosud se v ní spaloval především dřevní odpad z okolních pil. Nyní však spolu s ostatními obcemi z Mikroregionu Růže koupily štěpkovač a teď vybírají traktor na průklesty a zpracování dřevního odpadu z lesa i větví ze stromů ze zahrad od místních lidí. Tím obec sníží náklady na nákup topiva do ekologické výtopny, která už dnes zásobuje teplem zhruba 400 bytů a dalších 20 rodinných domků.S využíváním společného štěpkovače mikroregionu na zpracování odpadu ze svých lesů počítají i Nové Hrady, které vytápějí kotelnou na dřevní odpad kino a klubovny spolků v Českém domě.Naopak radnice ve Svatém Janu nad Malší na Českobudějovicku do svých 147 hektarů lesa víc peněz investuje, než vydělává. V obecních lesích těží jen polomy a stromy napadené kůrovcem, ale především tam investuje do výsadby nových stromků."Rozhodně jsme zatím na lesích nevydělali. Jedinou věc, kterou nepromítáme do ceny je, že z probírek máme zadarmo materiál na palivo do ekologické kotelny," řekl svatojanský starosta Josef Jan s tím, že obec si lesy nechává jako rezervu, kdyby nutně potřebovala peníze. Přitom Svatojanští doplatili i na stavbu Římovské přehrady, která zatopila část jejich obecních lesů. Když požádali o náhradu Pozemkový fond, dozvěděli se, že jako obec na to nemají nárok. Kvůli tomu, že další část lesů má obec v ochranném pásmu této přehrady s pitnou vodou, musí v nich hospodařit s využíváním dražších ekologických technologií.Ačkoli Novým Hradům na Českobudějovicku plynou každoročně do městské kasy z výnosů vlastních zhruba 800 hektarů lesů 1,5 až 2 miliony korun, nyní se tam situace zkomplikovala. "Hospodaření v lesích letos hodně ovlivnily polomy. Museli jsme těžit víc, než jsme předpokládali, a na druhé straně klesla cena dřeva," řekl starosta František Štangl. Zdůraznil, že pokud nebudou na trhu se dřevem velké cenové otřesy a obecní lesy neponičí přírodní kalamita, jsou výnosy z lesů významným zdrojem městského rozpočtu.I když je šumavská obec Borová Lada na Prachaticku lesy obklopena, sama žádné nevlastní. "Dostali jsme pouze 3,5 hektaru na okraji národního parku a byl to takový kousíček, že by se nám nevyplatilo si na správu lesa někoho najímat. Proto jsme svůj les prodali parku," podotkla starostka Borových Lad Stanislava Barantálová.Na výnosy ze svých lesů se nemůže spoléhat ani sousední obec Kvilda. Přestože na rozdíl od Borových Lad vlastní čtyřicet hektarů lesa a tento majetek možná už na konci roku zaokrouhlí o dalších deset hektarů, o nichž zatím není rozhodnuto, lesní porosty zatím fakticky nemá."Problém je v tom, že Kvilda byla jedním z prvních digitalizovaných území a lesy, na něž máme historický nárok, jsou součástí větších parcel. V nich se nejdřív musí nechat vyměřit a pak zaknihovat na katastru," objasnil starosta Václav Hřebek.Starosta proto jedná s národním parkem a ministerstvem životního prostředí, jak co nejefektivněji obecní lesy ve státních porostech vyměřit. "A protože jde o roztříštěné pásy lesních porostů i části cest v parku, pro nás by bylo výhodnější směnit lesy se státem za pole nebo louky v našem katastru, které bychom mohli například pronajímat na pastvu dobytka," upřesnil Hřebek.