Lesníci a ekologové se přou, zda vápnit hory
25.04.2002 | Hospodářské noviny
Na lesy v Jizerských horách by se mohlo z letadel snést až devět tisíc tun vápence
Na to, že v Jizerských horách kvůli škodlivým látkám znovu odumírají stromy, upozornili odborníci vloni. Žloutnutí jehličí postihlo méně odolné smrky v porostech starých třicet až čtyřicet let. Před několika týdny dostali místní lesníci do ruky analýzu Výzkumného ústavu lesního hospodářství ve Zbraslavi, která doporučuje lék: rozsáhlé vápnění.
To má pomoci půdě, stále ještě zamořené jedy. "Za hlavní příčinu žloutnutí považujeme kyselou a chudou půdu, v níž chybí živiny. Jejich přenos do stromů blokuje zředěná kyselina sírová společně s hliníkem," uvedl inspektor Lesů České republiky Pavel Malina.
Mletý dolomitický vápenec kyselost snižuje. "Také dodává hořčík, potřebný pro vývoj smrků. Pokud bychom rychle nezasáhli, stromy by začaly odumírat," tvrdí. Inspektor odhaduje, že by se vápnění zaměřilo asi na 30 kilometrů čtverečných. V letech 2002 až 2005 by se na zem sneslo 9 tisíc tun vápence.
Ekologové však před tak velkým zásahem varují. "Nejprve bychom měli zvažovat jiná opatření: vysazovat víc listnatých dřevin, víc se věnovat pěstování mladých stromků. A vápnit a hnojit lesy jen na nejvíce ohrožená místa," říká vedoucí místní správy chráněné krajinné oblasti Jiří Hušek: "Lesníci nám ale zatím ani neřekli, kde o vápnění uvažují."
Podle šéfa jablonecké lesní správy Miroslava Kortana jeho lidé rozsah škod zjišťují postupně. "Ve vápnění nevidím nebezpečí. To minulé pomohlo stromům i vodě. Není už tolik kyselá, třeba do přehrady na Černé Nise se vrátily ryby,"tvrdí.
Šéf CHKO účinky vápnění nezpochybňuje, na druhou stranu by však podle něj mohlo krajině ublížit. "Ztratí-li se po něm jedna bylina nebo tráva, doplatí na to i hmyz, a také větší živočichové. Změní se příroda. K velké opatrnosti při velkoplošném vápnění nabádá ve své studii odborník z Českého geologického ústavu Jakub Hruška. Na rizika upozorňuje i lesnický výzkum, například na základě zkušeností z Krušných hor," upozorňuje Hušek.
Žluté jehličí na smrcích každopádně přidělává vrásky Vladimíru Černému, starostovi Bedřichova, nejznámějšího rekreačního střediska v Jizerských horách. "Kdyby smrky začaly mizet, hodně lidí by k nám přestalo jezdit. Kdo by stál při dovolené o pohled na odumírající stromy?" ptá se Černý, podle něhož je s nápravou třeba spěchat.
Ochránci přírody by - s odvoláním na zákon o ochraně přírody a krajiny - mohli vápnění oblasti výrazně omezit a komplikovat. "Nechceme však vyvolávat zbytečné konfrontace," podotýká Hušek. "Lesníkům jde o zdravé lesy. Ale příroda nejsou jen stromy. Chce to čas, abychom se rozumně domluvili."
Další články v kategorii Lesnictví
- Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce, čekají se obvyklé dvě generace brouka (07.05.2025)
- Vědci sledují růst buku a jasanu z výsušných stanovišť po výsadbě na vhodných lokalitách (07.05.2025)
- Novela zákona by mohla ohrozit zařazení NP Šumava mezi nejuznávanější parky (07.05.2025)
- Mohou lesníci využít buk a jasan z výsušných stanovišť na jiných lokalitách? (06.05.2025)
- Lesní semenáři Lesů ČR připravují osivo na letošní sezónu a expedují ho do školek (06.05.2025)
- Týdenní přehled zpráv z lesnictví a dřevařství (od 28. 4.) (05.05.2025)
- Lesní zákon je splněný úkol vlády, bez změn v myslivosti ale vlastníkům pomůže jen částečně (05.05.2025)
- Obory jsou zase otevřené, státní veterinární správa zmírňuje opatření kvůli slintavce a kulhavce (05.05.2025)
- Musí se začít lovit bachyně, říká studie. Zvýšené odstřely jinak nepomůžou (30.04.2025)
- Kůrovcová kalamita v ČR ustupuje, ovlivňuje to počasí a nové metody ochrany (30.04.2025)