Les není konzerva pro turisty

Síť svých účelových komunikací během několika posledních let opravila železnorudská Lesní správa Lesů České republiky. Jejich hladký povrch přímo vybízí k vyjížďce na kole, atraktivita území přitahuje i pěšáky a v zimě běžkaře. Na Gerlově Huti mládež dokonce našla ideální podmínky pro trénink na kolečkových bruslích. Lesáci se turistickému ruchu ani přítomnosti sportovců nebrání, naopak je i s využitím prostředků programu Evropské unie Phare podporují. Řada lidí, zejména cyklistů, kteří na Šumavu přijedou za odpočinkem, však opravené komunikace pokládá za své, a to lesákům komplikuje život.

Ťukají si na čelo

"Například spousta zahraničních turistů nevezme na vědomí, že překročili státní hranici, a tím také vyjeli z cyklotrasy, která slouží pouze k tomuto účelu. Na území naší lesní správy ale takové trasy nejsou - lidé přijíždějí na účelové lesní komunikace, které jsou budovány a udržovány z našich prostředků," vysvětluje Vladimír Skala, vedoucí železnorudské lesní správy, a dodává, že na opravu některých cest přispěl i program Phare.

Po účelových lesních komunikacích běžně jezdí technologická vozidla a mohutné odvozní soupravy se dřevem. S nimi se cyklisté mohou kdekoli setkat, a pokud s touto možností nebudou při rychlých sjezdech počítat, může takový střet snadno skončit tragicky.

"Kromě toho, že ohrožují své zdraví i životy, často překážejí i obsluze vozidel. Jejich řidiči jsou si samozřejmě vědomi toho, že se pohybují po cestě, kterou využívají i cyklisté, ale opačně to často neplatí," stěžuje si Skala.

Návštěvníci Šumavy totiž mylně předpokládají, že v místě, kam se přijeli rekreovat, je veškerá doprava zakázána. Lidem, pro něž se les stal obživou (a musejí se tam mimo jiné nějak dopravit), dávají často najevo, že tam vlastně nemají co pohledávat, a při průjezdu vozidel si významně poklepávají na čelo.

Skončilo to závorami

Nekázeň návštěvníků šumavské přírody nakonec vedla k velmi nepopulárnímu opatření, ze kterého nejsou nadšeni ani samotní správci lesů. Ti totiž byli nuceni na několika místech instalovat uzamykací závory.

"Na území naší lesní správy bylo na všechny závory vydáno stavební povolení, jemuž předcházelo řádné stavební řízení s vyjádřením všech dotčených orgánů včetně dopravní policie," upozorňuje Skala.

Co vlastně Železnorudské vedlo k tomu, aby závory po svých cestách rozmístili?

"Asi třiceti kilometry sousedíme s národním parkem, a ten u všech svých vstupů s výjimkou veřejných komunikací závory má. Oněch třicet kilometrů je tedy z jedné strany uzavřeno a český člověk reagoval tak, jak reagoval: když to nešlo doprava, vydal se doleva - k nám."

To však nebyl jediný důvod. Tím dalším jsou nechvalně známé modré pytle, importované na českou stranu Šumavy Bavoráky, kterým se doma nechce platit za odvoz odpadu a raději jej vozí do železnorudských lesů. Poslední kapkou byli asijští obchodníci a jejich odpad.

"Nezbylo nám nic jiného než se zařídit stejně jako národní park, ačkoli jsmě něco takového původně vůbec nezamýšleli," konstatuje Skala.

Upozorňují na nebezpečí

Závory se tak nechtěně proměnily v další nebezpečí, které na rozjetého cyklistu může číhat. Tím spíš je pořád třeba mít na vědomí, že cesty na území železnorudské správy nejsou cyklotrasami, ale účelovými komunikacemi, na nichž se pracuje.

"Naši revírníci na nebezpečná místa na cesty nastříkali výstražnou barvou velké nápisy, které na závory upozorňují. Na několik nejnebezpečnějších míst navíc před začátkem hlavní turistické sezony instalujeme výstražné tabule opatřené nápisem Pozor závora," říká šéf lesní správy. Dodává, že ve všedních dnech, kdy v pracovní době bývají závory většinou otevřené, komunikace v některých úsecích projíždějí policisté a kontrolují, zda na ně někdo nevjíždí neoprávněně.

Tu máš sirku do zámku!

Část veřejnosti se však obává: co když se v lese někdo zraní nebo tam začne hořet? Jak přes uzamčenou závoru projede záchranka, jak se tam dostanou hasiči? Vladimír Skala tyto obavy rozptyluje:

"Klíče od závor mají hasiči, policisté i Horská služba, která v těchto končinách ke zraněnému přijíždí jako první. Případná pomoc se tedy u závory nezastaví." V této souvislosti však upozorňuje na opravdový kámen úrazu. Návštěvníci lesů, které uzamčená závora urazí, mají někdy tendenci se lesákům mstít. Nechceš mě pustit do lesa? Tak já ti strčím do zámku sirku! Těmto vtipálkům zřejmě těžko dochází, že to mohou být právě oni, kdo za chvíli může potřebovat pomoc, a že hasiči, policisté, lesáci nebo členové Horské služby budou muset poškozený zámek upilovat. A v některých chvílích je každá vteřina, o niž se pomoc dostaví dřív, dobrá.

Chce to toleranci

"V zimě, kdy na cestách leží metr sněhu, se v lese nepracuje, a tak s běžkaři konflikty nemáme a nijak je neomezujeme. Ostatně nerad bych, aby všechno, co jsem uvedl, vyznělo jako nepřátelství vůči turistům, hlavně cyklistům. Turistickému ruchu se nebráníme; naopak ho podporujeme," zdůrazňuje Skala. Lesáci by však přivítali, kdyby si milovníci Šumavy uvědomili, že návštěvou území Lesů České republiky vcházejí či vjíždějí do území, kde se běžně žije a pracuje, nikoli do sterilní krajiny, která je zakonzervována výhradně pro potřeby rekreace.