Krkonoše mají plán péče o lesy do roku 2035, má být méně smrků a více listnáčů

Krkonošský národní park (KRNAP) má strategický plán péče o lesy do roku 2035. Změna druhové skladby lesů pokračuje, bude klesat zastoupení smrku ve prospěch listnatých dřevin. Podíl smrku na krkonošských dřevinách nyní činí 70 procent. Podle analýzy krkonošských lesů, která předcházela schválení dokumentu s Lesními hospodářskými plány (LHP), narůstá i objem tzv. mrtvého dřeva. Vyplynulo to z dnešního sdělení Správy KRNAP. Také mrtvé dřevo je podle správců nezbytné pro dobrou kondici lesů.

"Analýza při přípravě nových LHP ukázala, že krkonošské lesy jsou na velmi dobré cestě směrem ke svému cíli, tedy k přírodě blízkému stavu," řekl náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa. Novým strategickým dokumentem, který po tříleté práci odborníků v uplynulých dnech schválilo ministerstvo životního prostředí, se bude Správa KRNAP v následujících deseti letech řídit při péči o lesy.

Dokument stanovuje například maximální objem těžby v lesích. V uplynulé dekádě se Správa KRNAP pohybovala na 77 procentech maximálních možností, přičemž šlo o nahodilé i plánované těžby. Nahodilé těžby souvisely zejména s kůrovcem a následky větrných smrští, plánované těžby směřovaly ke změně struktury a druhové skladby lesa.

Zatímco například podíl smrku ztepilého byl v Krkonoších v 90. letech minulého století na 80 procentech, letos to bylo necelých 70 procent, přičemž správci národního parku mají cíl, aby byl podíl této dřeviny v roce 2040 maximálně 65 procent. Naopak třeba u buku lesního podíl zastoupení roste. Zatímco v 90. letech byl na dvou procentech, letos už na sedmi a cíl pro rok 2040 byl stanoven minimálně na 15 procent, uvedla Správa KRNAP.

Velký význam pro les má podle správců parku také tzv. mrtvé dřevo. Mrtvým dřevem se označují odumírající a mrtvé stromy, stojící nebo padlé, v různých stádiích rozkladu. Takové dřevo je pak základem pro přirozenou regeneraci porostů a ke zvyšování odolnosti ekosystému.

Správa má jako cílový ukazatel stanoveno množství mrtvého dřeva minimálně 50 kubických metrů na hektar, přičemž už nyní je průměrná zásoba mrtvého dřeva v krkonošských lesích 56,6 metru krychlových na hektar. "Pro srovnání, průměrná hodnota v ČR je 20 metrů krychlových na hektar," dodal Drahný.

Změna hospodaření v lesích je v Krkonoších hlavním pilířem boje s dopady klimatické změny. Změna hospodaření v lesích začala v 90. letech 20. století v souvislosti s převzetím práva hospodaření k lesům správou parku. Od té doby se mění druhová skladba a struktura lesa, zakázány jsou úmyslné holoseče a také se ponechává mrtvé dřevo v lesích.

Zastoupení dřevin v KRNAP (v procentech):

Zdroj: Správa KRNAP