Houby? Okousané a červivé. Sezona se někde teprve rozjede

Dlouho se jim ven nechtělo. Světlé, tmavé, pravé, jedlé i nejedlé houby si daly na čas. Někteří houbaři byli přes prázdniny na pokraji šílenství. Z lesů se vraceli s prázdnou, letošní sezona se podle nich zatím nevyvedla. Až poslední prázdninový víkend se košíky začaly plnit a na mnoha tvářích hledačů této tradiční pochutiny se zračila spokojenost.

Renata Rožnovjáková se vydala na houby cíleně a v neděli zamířila do Velkých Karlovic. „Rostou! Dalo nám to hodinu sbírání a výsledkem byly dvě plné tašky. Odnesli jsme si hlavně praváky,“ svěřila se Deníku s úlovkem. „Rostou také suchohřiby, babky, kuřátka a modráky,“ prozradila.

Božena Tomečková to má z chalupy do lesa pár kroků. „Už lezou, každý den. Počítám, že ve středu z lesa nevyjdu,“ netajila radost.

„Rostou praváci, sináci, sem tam najdu nějaké bedly a suchohříbky. Teď se nehledá, ale opravdu sbírá,“ usmívá se spokojeně.Vášnivý houbař Tomáš Pifka vyšel v pátek ze Vsetína na procházku na rozhlednu Vartovna a litoval, že si nevzal košík. „Musel jsem tam aspoň dvacet nechat. Jen kolem cesty jsem posbíral to, co jsem mohl odnést v rukách,“ popsal.

Během léta bylo podle něj v lesích poněkud mrtvo. „Na začátku prázdnin trochu rostly. Ale potom, i když bylo celkem deštivo, tak nebyly. Ani na mých oblíbených místech. Až teď začaly. Fenomén letošní sezóny jsou kuřátka. V takovém množství to nepamatuju leta,“ všiml si Pifka.

Předseda spolku hřibařů Francova Lhota zaregistroval vyšší výskyt kuřátek, hub, které se oficiálně jmenují lišky. „Mohla by to být známka čistého vzduchu, obecně faktu, že se lesy čistí,“ odtušil Luděk Hřib.

Výskyt hub v celém kraji sleduje mykolog Jiří Polčák. Potvrdil, že rostou v Javorníkách, Beskydech i na Hostýsnku. „Všude docela slušně pršelo. O víkendu byla v lesích kvanta hřibů smrkových, tedy praváků, ale nikdo je nesbíral, protože jsou totálně červivé a okousané od slimáků. Tito španělští plži se přemnožili a z hřibů není nic,“ informoval.

Červivost zapříčiňují teplotní výkyvy, horko a vlhko. „Jako je hodně komárů, je spousta i bedlobytek, to jsou mouchy, které kladou vajíčka do plodnic hub a vylíhlé larvy ničí celou plodnici,“ vysvětlil mykolog.

Letošní rok je podle něj podivný. Stále ale věří, že je čas na kvalitní podzimní druhy hub. „Pokud budou dobré podmínky, nebudou tropy, což už neočekávám, mohly by růst. Ideální je 12 až 15 stupňů přes noc, a kolem dvaceti přes den. To je super počasí, pokud bude vlhko a nebude foukat vítr,“ dodal Jiří Polčák.

Zmínil také velké rarity, které se na Zlínsku podařilo najít. „Rostou pouze v Javorníkách a Beskydech a v Karpatském oblouku. Jedná se o velmi vzácné houby, které nikde jinde v České republice nejsou. Například hřib Moserův, nádherný barevný hřib, který je ale jedovatý. V Lužné u Vsetína máme doložený případ otravy, kdy ženě museli v nemocnici vypláchnout žaludek,“ upozornil.

Ještě vzácnější je hřib šedorůžový, zcela nový druh, který se podle něj popsal pro vědu v roce 2017. Nebyl nikde jinde na světě nalezený, než v Javorníkách a v Beskydech. Trvalo pět let, než se popsal, podle různých průzkumů, DNA a dalších parametrů. I do tak vzácných hub ale lidé kopou a ničí je.

„Houbařů chodí hodně a chovají se jak čuňata. Sbírají hřiby do igelitek, viděl jsem je i s desetilitrovým kýblem od Primalexu. Pak se diví, že se jim houby zapaří. Nejčastější lehčí otravy u nás jsou z jedlých hub, které lidi donesou z lesa zapařené, nebo je nedostatečně tepelně upraví. Teprve pak až jsou otravy z jedovatých,“ připomněl mykolog.

Lidé sbírají na jídlo i jedovaté hřibovité houby.

„U hřibovitých je zajímavé, že pokud i jedovaté houby jako satan, kovář, sinák, koloděj a podobně dostatečně tepelně upravíte, ztratí toxiny. Jedná se o barevné hřibovité houby, které na řezu modrají. Samozřejmě to neplatí u muchomůrky zelené, u ní i po týdnu vaření toxiny zůstanou,“ upozornil Jiří Polčák.