Dvorečtí zakládají plantáže dřevin
18.04.2002 | Moravskoslezský den
První plantáže rychlerostoucích dřevin na Bruntálsku zakládá dvorecký Agropodnik, hospodařící na svažitých pozemcích Nízkého Jeseníku. Mnohaletý projekt je zaměřen na výrobu dřevní štěpky z jinak nevyužívané zemědělské půdy a Dvorečtí si od něj hodně slibují. Jednak chtějí topit ekologicky a levně, jednak energii využijí při sušení rychlokompostu. Komplexní zkouška technologie byla zahájena ve středu a nové granulované hnojivo, vhodné pro zahrádkáře i zemědělské firmy, se na trhu objeví v druhém pololetí. Přestože Bruntálsko jako lesnatý region má ideální podmínky pro vytápění objektů dřevní hmotou, štěpka na trhu prakticky chybí a příkladů jejího využití je zatím poskrovnu. Rýmařovský Silva servis vyrábí pro své provozy teplo v ekologické kotelně na biomasu a využívá hlavně drcenou kůru z jehličnatých stromů. Ani Dvorečtí nepochybují o výhodnosti spalování biomasy. Zakládání plantáží rychlerostoucích dřevin tu začalo loni na jaře a produkční porost je zatím na ploše dvou a půl hektaru. Dřevní hmotu odtud farmáři sklidí nejdříve za čtyři roky. " Zatím nám narostly zhruba metrové proutky a z těch by se daly plést leda tak pomlázky. Rostliny ještě neobrazily, teprve na podzim budeme schopni odhadnout víc, " uvedl Jiří Láznička z Agropodniku Dvorce. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích doporučuje pro plantáže v našich klimatických podmínkách a nadmořské výšce do 600 metrů topoly a vrby. Životnost plantáží dosahuje až pětadvaceti let a za tu dobu se sklidí až pětkrát. Dřeviny se řežou až na pařízek, nebo se využívají mladé výhony z pařezů. Agropodnik bude potřebovat velké množství dřevní štěpky též od dodavatelů a využívá i jinou biomasu, například piliny či odpady z vlastní tírny lnu. Firma letos postavila kompostárnu, jejíž součástí je topeniště na biomasu s výkonem jednoho tisíce kilowattů. " Kompostárna bude zpracovávat chlévskou mrvu, slámu a močůvku z velkokapacitního kravína v Křišťanovicích na sušené granulované organické hnojivo. To má stejné hnojivé vlastnosti jako tradiční hnůj, ale je čtyřikrát koncentrovanější. Nezapáchá a neobsahuje klíčivá semena plevelů ani patogenní mikroorganismy, " dodal Láznička.
Další články v kategorii Lesnictví
- Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce, čekají se obvyklé dvě generace brouka (07.05.2025)
- Vědci sledují růst buku a jasanu z výsušných stanovišť po výsadbě na vhodných lokalitách (07.05.2025)
- Novela zákona by mohla ohrozit zařazení NP Šumava mezi nejuznávanější parky (07.05.2025)
- Mohou lesníci využít buk a jasan z výsušných stanovišť na jiných lokalitách? (06.05.2025)
- Lesní semenáři Lesů ČR připravují osivo na letošní sezónu a expedují ho do školek (06.05.2025)
- Týdenní přehled zpráv z lesnictví a dřevařství (od 28. 4.) (05.05.2025)
- Lesní zákon je splněný úkol vlády, bez změn v myslivosti ale vlastníkům pomůže jen částečně (05.05.2025)
- Obory jsou zase otevřené, státní veterinární správa zmírňuje opatření kvůli slintavce a kulhavce (05.05.2025)
- Musí se začít lovit bachyně, říká studie. Zvýšené odstřely jinak nepomůžou (30.04.2025)
- Kůrovcová kalamita v ČR ustupuje, ovlivňuje to počasí a nové metody ochrany (30.04.2025)