Zbytky koroptví přežily zimu

Zbytky koroptví na Kroměřížsku se snaží zachránit ekologové z Městského úřadu v Kroměříži spolu s myslivci. Přes zimu jich nejvíc napočítali u Jarohněvic. "Právě v tomto období předkládají uživatelé honiteb sčítací listy. Máme tedy nejpřesnější informace o tom, v jakém rozsahu se v jednotlivých lokalitách koroptve vyskytují. Z aktuálních informací je patrné, že se jejich stavy výrazně nemění," konstatoval Stanislav Běhula, který má na úřadě na starosti myslivost.

Populaci koroptví v porovnání s jinými roky podle něj výrazně neovlivnil ani průběh letošní zimy. Koroptve jsou totiž v zimním období závislé na osení. Musejí se za potravou dostat až na holou zem, což bylo vzhledem k množství sněhu obtížné. "Koroptve byly odkázány na pomoc myslivců, kteří je přikrmují a odhrnují sníh tak, aby se koroptve na osení dostaly. V jednotlivých honitbách se počet koroptví pohybuje nanejvýš v řádu desítek kusů," uvedl.A proč koroptve prakticky vyhynuly? "K jejich radikálnímu úbytku došlo poté, co se v padesátých letech změnil způsob hospodaření," sdělil Stanislav Běhula.V Jarohněvicích bylo napočítáno 45 koroptví, tedy nejvíc v regionu. V Chřibsku, kde myslivci pracují na jejich záchranném programu, jich spočetli osmatřicet. V okolí Trávníku žije na třicet koroptví a u Žalkovic pětadvacet. Jindě je to horší. "Například u Uhřic je jich pět," dodal Běhula.