Záplavy na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku
09.04.2000 | České noviny
Záplavy na Slovensku, v Madarsku, Rumunsku a Polsku
BUDAPEŠT 9. dubna - (CTK) - Krušné chvíle pripravily záplavy o víkendu obyvatelum východního Slovenska, Madarska, Rumunska a Polska. Zatímco Rumuni a Slováci si s ulehcením oddechli, protože hladiny rek zacaly klesat, Madari vyhlásili nejvyšší stupen povodnové pohotovosti. Jako stabilizovanou oznacili dnes odpoledne povodnovou situaci na východoslovenských rekách pracovníci dispecinku Povodí Bodrogu a Hornádu v Košicích. Hladiny rek Latorica, Laborec a Bodrog zacaly postupne v dusledku napuštení nádrže u madarské obce Felsoberecki klesat, hladina Tisy, která dnes v poledne dosahovala 732 centimetru, však neustále stoupá a její kulminace se ocekává v pondelí.
Tisa pusobí nejvetší problémy na severovýchode Madarska. Madarská vláda vyhlásila v sobotu vecer východ zeme za postiženou oblast, což umožnuje pružnejší uvolnování penez na boj proti záplavám.
Tretí, nejvyšší stupen pohotovosti byl v Madarsku vyhlášen na 1342 kilometru dlouhém úseku v povodí rek Tisa, Bodrog a Slaná. Do záchranných prací se zapojilo pres 7500 lidí, kterí podél Tisy a prilehlých toku zpevnují hráze a pomáhají pri evakuaci obyvatel. Doposud bylo evakuováno 99 lidí, zejména ve mestech Sárospatak, Szegi, Olaszliszka, Bodrogolaszi a Sárazsadány.
V dusledku záplav na severovýchode Madarska byla prerušena doprava na jednotlivých úsecích deseti silnic.
Podle predbežných údaju madarského ministerstva dopravy a vodního hospodárství si odstranování následku záplav vyžádá približne 10,5 miliardy forintu (5,53 miliónu dolaru). Vláda prislíbila uvolnit potrebné zdroje ze státního rozpoctu.
Ministr dopravy, telekomunikací a vodního hospodárství Kálmán Katona byl na sobotním zasedání kabinetu jmenován vládním komisarem pro kontrolu a koordinaci boje proti záplavám.
Katona s poukazem na nedávnou studii uvedl, že je treba zpevnit hráze v povodí Tisy v délce 2780 kilometru a zvýšit je v délce 332 kilometru, a to ješte dríve, než dorazí hlavní povodnová vlna.
Madarské ozbrojené síly jsou v pohotovosti a jsou operativne nasazovány tam, kde je to zapotrebí.
Ministr vnitra Sándor Pintér v sobotu ve státní televizi varoval, že výše hladiny Tisy muže prekonat všechny predchozí rekordy.
V sousedním Rumunsku jsou sice stále tisíce hektaru pod vodou, avšak záplavy tu mají pouze omezený rozsah a hladiny hlavních toku klesají s výjimkou rek Mureš a Tirnava Mica v Sedmihradsku. Podle ministerstva dopravy záplavy prerušily provoz na asi deseti silnicních a železnicních trasách v župách Arad a Timiš na západe zeme, avšak klesání vody dává nadeji, že se situace brzy zmení.
Rumunský ministr obrany Sorin Frunzaverde dnes navštívil župu Caraš-Severin na jihozápade zeme, která patrí mezi nejhure postižené oblasti. Ministr konstatoval, že odstranení následku záplav tu bude vyžadovat mnoho penez a dlouhou dobu.
Podle oficiální bilance si záplavy v Rumunsku ve ctvrtek a v pátek vyžádaly ctyri mrtvé a dva nezvestné. Záplavy zasáhly asi 300 obcí a zatopily 30.000 hektaru zemedelské pudy.
Nejméne dramatická je situace v Polsku. Povodnová vlna na Visle dnes odpoledne minula mesto Annopol zhruba 150 kilometru jihovýchodne od Varšavy a postupuje smerem k polské metropoli; podle expertu však již bezprostrední nebezpecí nehrozí.
Vzduté hladiny v Polsku zatím neprekrocily protipovodnové valy, hlídky v oblasti neregistrují zatopené budovy, ani neprikrocily k evakuaci osob. Pouze v blízkosti mesta Annopol se voda prelila pres místní komunikaci. Vše ale ukazuje na to, že se situace již nezhorší: od rána hladina klesla o dva centimetry.
Protipovodnový poplach dosud úrady hlásí ze ctyr vojvodství; Podkarpatského, Svatokrížského, Lublinského a Malopolského. V Mazovském vojvodství, kde leží Varšava, trvá poplach u dvou mest.
ker ar bep hej tin ank
Další články v kategorii Ekologie
- Klimatické změny proměňují i svět vážek v evropských rašeliništích. Studii publikovali vědci z Olomouce a Ostravy (29.04.2025)
- Česko je o krok blíž k energetické soběstačnosti. MŽP posílá 7 miliard do výroby elektřiny ze slunce i na její akumulaci (29.04.2025)
- Životní prostředí v Česku se zlepšuje, v indexu si země polepšila o tři příčky (22.04.2025)
- U Prahy hoří pětimetrová skládka odpadu, vyhlášen je zvláštní stupeň (22.04.2025)
- Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe (22.04.2025)
- Asi 15 procent světové zemědělské půdy obsahuje těžké kovy, tvrdí vědci (22.04.2025)
- Program ZEMĚ II: Zemědělský výzkum se zaměří na moderní technologie, udržitelné hospodaření a přípravu na klimatickou změnu (17.04.2025)
- Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum (17.04.2025)
- Na spolufinancování celoevropských projektů LIFE vyčlenilo MŽP 100 milionů korun. Zájemci se mohou hlásit o podporu na projektovou dokumentaci nebo spolufinancování projektu (17.04.2025)
- Index: Ve srovnání životního prostředí v EU se ČR posunula z 22. na 19. místo (17.04.2025)