Za pomoci kyanidu se těží většina zlata
15.02.2000 | Lidové noviny
LN 15.2.2000
Za pomoci kyanidu se těží většina zlata
PRAHA Únik kyanidu z rumunských zlatých dolů a následná ekologická katastrofa ukazují na nebezpečí používání této chemikálie při těžbě cenných kovů. Zlaté doly nacházející se v blízkosti severorumunského města Baia Mare asi 650 kilometrů od Bukurešti jsou většinově vlastněny australskou firmou Esmeralda Exploration. V roce 1997 začala firma důl budovat. V té době se odhadovalo, že v zemi kolem Baia Mare leží téměř patnáct tun zlata a více než šedesát osm tun stříbra. Firma plánovala, že doly v této oblasti ročně vyprodukují jeden a půl tuny zlata a sedm a půl tuny stříbra. Důl začal pracovat v dubnu loňského roku. V oblasti Baia Mare je při těžbě zlata používán kyanid. Tento proces je nazýván loužení. Těžební společnosti používají loužení již více než sto let. Přestože jsou kyanidy velmi nebezpečné pro zdraví člověka, ročně se s jejich pomocí vytěží více než devadesát procent celosvětové produkce. Metoda kyanidového loužení využívá schopnosti kyanidu vázat na sebe atomy zlata a převést je do roztoku. Z toho lze poměrně snadno zlato vysrážet.
Málo zlata a hodně odpadu
Loužení používají těžební firmy pro dobývání z hornin s nižším obsahem zlata. Hornina se vzácným kovem je nadrcena a propláchnuta roztokem kyanidu a vody. Zlato se napojí na atomy kyanidů a posléze je od nich relativně snadno separováno. Při těžbě zlata tímto způsobem vzniká obrovské množství odpadu. Na vytěžení jednoho gramu zlata je potřeba zhruba jedné tuny zlatonosné rudy. Kromě toho je spotřebováváno velké množství vody.
dom
Další články v kategorii Ekologie
- Životní prostředí v Česku se zlepšuje, v indexu si země polepšila o tři příčky (22.04.2025)
- U Prahy hoří pětimetrová skládka odpadu, vyhlášen je zvláštní stupeň (22.04.2025)
- Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe (22.04.2025)
- Asi 15 procent světové zemědělské půdy obsahuje těžké kovy, tvrdí vědci (22.04.2025)
- Program ZEMĚ II: Zemědělský výzkum se zaměří na moderní technologie, udržitelné hospodaření a přípravu na klimatickou změnu (17.04.2025)
- Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum (17.04.2025)
- Na spolufinancování celoevropských projektů LIFE vyčlenilo MŽP 100 milionů korun. Zájemci se mohou hlásit o podporu na projektovou dokumentaci nebo spolufinancování projektu (17.04.2025)
- Index: Ve srovnání životního prostředí v EU se ČR posunula z 22. na 19. místo (17.04.2025)
- Greenpeace vyzývá k zavedení zálohování PET lahví ještě do podzimních voleb (16.04.2025)
- Mendelova univerzita v Brně má zařízení na zpracování gastroodpadu z menzy (16.04.2025)