V přírodě je nyní živo
15.06.2009 | SVS ČR
Kdo v červnu zahne z polní nebo lesní cesty do podrostu, může spatřit výjevy podobné záběrům z přírodopisných filmů. Tu poskočí malý zajíček, zaběhne pod lopuch mladý drozd s ještě krátkým ocáskem, nebo v trávě zavrávorá kolouch…Pozor! V naprosté většině nejde o opuštěná mláďata. Je na místě se nepozorovaně vzdálit!
Je třeba si vzpomenout na školní znalosti – volně žijící zvířata, jak se často říká, divoká, se člověku vyhýbají a není radno na mláďata, zejména savců sahat. Lidský pach totiž může způsobit, že je rodiče opustí. Chtít mláďata zachraňovat není dobré. Rodiče jsou zpravidla nablízku a když se člověk vzdálí, postarají se o ně. Navíc je takto zbytečné „zachraňování“ možné podle zákona č. 449/2001 Sb. kvalifikovat jako trestný čin pytláctví.
S jakými živočichy je tedy možné se v červnu setkat? Například kolouch zůstává po narození asi dva týdny schoulený v trávě, aby jej nenašli predátoři. Matka o něm ví a pravidelně jej chodí krmit. Mláďata zajíců a ježků čekají v pelechu na matku, která od nich odchází hledat potravu. Na rozdíl od savců ptáci nemají tak dobrý čich, takže jim nevadí na mláděti lidský pach. Pokud to jde, lze mládě opatrně do hnízda vrátit. Ale pozor, již opeřená mláďata některých ptáků (sov nebo pěvců) opouštějí hnízdo ještě předtím, než jsou schopna létat. Rodiče je opodál střeží a přinášejí jim potravu. Rorýs má velmi dlouhá křídla a krátké nohy a dostane-li se na zem, má problémy vzlétnout. Není-li zraněn, je možné jej opatrně zvednout nebo posadit na vyvýšené místo a tak mu pomoci vzlétnout. A pokud jde o obojživelníky (žáby, mloky, čolky), tak ti mají velmi citlivou kůži pokrytou speciální vrstvou, která ji chrání před vyschnutím a infekcí. Je-li nezbytné je přenést např. přes cestu, pak nejlépe v mokrých rukou, aby se jejich ochranná vrstva nenarušila. Jinak by se jich člověk neměl dotýkat vůbec.
Kdy je možné zvířata zachránit a dopravit je do některé záchranné stanice? Například, je-li mládě zraněné, zmateně pobíhá nebo se hlasitě ozývá, to bývá zpravidla, když také došlo k úhynu rodičů. Za záchranu stojí také mladé veverky, či plši, když jim nějaký predátor zničí hnízdo a mláďata se octnou na zemi. Opeřené ptačí mládě, pokud mu hrozí přejetí autem nebo ulovení šelmou, je nejlépe posadit na vyvýšené místo, na větev nebo římsu. Pokud jde o pěvce ne dále než asi 50 metrů od místa nálezu, sovu či dravce tak do sta metrů.
Pozor, kdo se „ujme“ opuštěného nebo zraněného zvířete z volné přírody, je povinen je podle ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání předat záchranné stanici.
Možná je dobré při této příležitosti poradit, jak přilákat různé živočichy i na vlastní zahradu. Stačí ponechat nějaký kout méně uklizený, tj. neprořezaný keř, či nechat hromádku suchého listí či klestí, to se může stát útočištěm pro drobné pěvce, ale třeba i ježky, a to po celý rok.
Další články v kategorii Ekologie
- První setkání pracovní skupiny pro požární bezpečnost národních parků. Jednala o prevenci i suchém dřevu. (22.10.2026)
- Den stromů připomíná, že péče o krajinu začíná u jednotlivých stromů (21.10.2026)
- Méně administrativy a rychlejší povolovací procesy pro firmy: Vláda schválila novelu zákona o integrované prevenci (20.10.2026)
- Do žlutého kontejneru patří také hliníkové plechovky. Cílem je jednodušší a dostupnější třídění (20.10.2026)
- Ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl na minimum za skoro 40 let (19.10.2026)
- Pálit či nepálit? Jak se při podzimním úklidu zahrady vyhnout pokutám (19.10.2026)
- ČIŽP využívá při činnosti čtyři drony, počítá s navýšením počtů jejich pilotů (13.10.2026)
- Odborníci zmapovali tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem (13.10.2026)
- Vědci testují šetrnou metodu čištění vody pomocí světla a močoviny (13.10.2026)
- Ani zvonek ani lilie. Na Babinských loukách v Českém středohoří bylo vysazeno 84 vzácných zvonovců liliolistých. (12.10.2026)

Tweet



