Tajemství vzniku loveckých žetonů
26.06.2000 | Svět myslivosti
Za lovecké žetony se označují medaile, které ve dvacátých letech 18. století dal razit F. A. hrabě Sporck na památku přijetí císaře Karla VI. do jím v r. 1695 založeného Řádu sv. Huberta.
Celkem neznámá a proto překvapující je historie vzniku těchto medailí. Císař Římské říše Karel VI. se teprve po 12 letech panování rozhodl, že se dá v r. 1723 korunovat za českého krále. V Čechách se chystaly velkolepé přípravy k této významné události, kterou provázely i nákladné dvorní hony. Při jednom takovém honu u Hlavence na brandýském panství přijal císař a král Karel VI. právě na svátek sv. Huberta (3. 11.) a v předvečer svých jmenin od velmistra Řádu hraběte Sporcka řádový odznak a zapsal se do řádové knihy.
Hrabě Sporck, v té době nejbohatší český šlechtic, si chtěl císaře a dvůr naklonit, protože byl obviňován z kacířství, vedl řadu právních sporů, byl vězněn ve vězení pro dlužníky v Daliborce a kromě jiného byl obviňován také z pytláctví na korunních statcích. To všechno byly důvody, pro které se ucházel o panovníkovu přízeň ve snaze ovlivnit vývoj událostí ve svůj prospěch. Proto ho napadla myšlenka dát razit zlaté a stříbrné medaile na paměť očekávaného narození dědice trůnu. Když prozradil svůj úmysl, dostal od císaře povolení k výměně stříbra za zlato.
A nyní bylo třeba vyřešit problém: Sporck chtěl, aby nápis na medaili začínal písmeny C a S, což byly zároveň iniciály císaře, Carolus Sextus (Karel VI.) i hraběte, Comes Sporck (hrabě Sporck). Z mnoha návrhů byl vybrán nápis Charmant souvenir - roztomilá připomínka. A to je vlastně jediné, co se zachovalo z chystané medaile na oslavu princova narození. Narodila se totiž opět dcera a císař zůstal bez mužského dědice.
O tom, jak měla plánovaná medaile k princovu narození vypadat nevíme kromě nápisu zhola nic. Po narození princezny však Sporck od úmyslu upozornit na sebe neustoupil. Rozhodl se dát razit zlatou a stříbrnou medaili, která by připomínala císařovo přijetí do Řádu sv. Huberta.
Tak z návrhu plánované medaile zůstal na rubu jen nápis Charmant souvenir, pod nímž je rozkřídlená orlice, držící v pařátech loveckou trubku a mající na hrudi medailon Řádu. Dole je letopočet 1723. Na líci medaile je zachyceno vidění sv. Huberta. Medaile však nebyla ražena, jak by se dalo usuzovat, v r. 1723, který připomíná císařovo přijetí do Řádu, ale teprve o rok později, v r. 1724. Ve stejném roce byla medaile ražena ještě jednou, a to s drobnými odchylkami na líci i na rubu. Zlaté medaile byly rozdávány členům Řádu, jimiž byli vesměs příslušníci vysoké šlechty, u nichž Sporck hledal přízeň.
K pátému výročí podpisu císaře do řádové knihy dal Sporck opět razit lovecké medaile, neboť byl stále nucen na sebe císaře upozorňovat a hledat u něho podporu. Medaile mají na lícové straně zase motiv vidění sv. Huberta, obdobně jako ty z r. 1724, ale na zadní straně mají nápis Caesare subscribente (císař podepsal) a dole datum die III. Nov. MDCCXXIII (3. listopadu 1723). Nápis opět začíná písmeny C a S, společnými jak císaři, tak Sporckovi. Ražba na těchto medailích má také dvě varianty.
Hlavním cílem loveckých žetonů bylo získat přízeň u dvora a upozornit na činnost hraběte vysoké a vlivné činitele. Měl toho věru zapotřebí.
Lovecké žetony jsou dnes, po obnovení Řádu sv. Huberta, předmětem zvýšeného sběratelského zájmu.
Ctirad Rakušan
Další články v kategorii Ekologie
- Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí (30.04.2025)
- Trumpova vláda ukončila spolupráci s autory vládní studie o změně klimatu (30.04.2025)
- Klimatické změny proměňují i svět vážek v evropských rašeliništích. Studii publikovali vědci z Olomouce a Ostravy (29.04.2025)
- Česko je o krok blíž k energetické soběstačnosti. MŽP posílá 7 miliard do výroby elektřiny ze slunce i na její akumulaci (29.04.2025)
- Životní prostředí v Česku se zlepšuje, v indexu si země polepšila o tři příčky (22.04.2025)
- U Prahy hoří pětimetrová skládka odpadu, vyhlášen je zvláštní stupeň (22.04.2025)
- Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe (22.04.2025)
- Asi 15 procent světové zemědělské půdy obsahuje těžké kovy, tvrdí vědci (22.04.2025)
- Program ZEMĚ II: Zemědělský výzkum se zaměří na moderní technologie, udržitelné hospodaření a přípravu na klimatickou změnu (17.04.2025)
- Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum (17.04.2025)