Tajemství antarktického ledu
01.03.2008 | Osel.cz
Tým anglických vědců pomohl vysvětlit záhadu proč Antarktida před 34 miliony let zamrzla. Překvapivé na tom je, že důkazy pochází z Afriky. Vedeni doktorkou Carrie Learovou, přednášející paleooceánografie, se vědci z Cardiff university spolu se svými kolegy z Národního Welšského muzea vydali do Afriky. Cílem jejich cesty bylo najít důkaz klimatických změn, který by pomohl objasnit dávnou záhadu spojenou s tvorbou antarktického ledovce.
Vytvoření ledového příkrovu v Antarktidě je jednou z nejdůležitějších klimatických změn i záhad historie Země. Dosavadní poznatky totiž nenaznačovaly, že by před oněmi 34 miliony let došlo k ochlazování oceánů. Spíše se mělo zato, že se v té době oteplovaly. A to, jak jistě uznáte, je v souvislosti s růstem vrstev ledu poněkud zmatečné.
Nyní Carrie Learová a její tým předkládají novou představu o tom, jak to v té době s teplotou oceánu vlastně bylo. Opírají se o stav dávných usazenin z mořského dna. Jeho vzorky odebrali ve východoafrické Tanzánii. Rozhodující úlohu v tom hraje chemické složení skeletů živočichů dírkonošců (Foraminifera, tedy otvůrky nesoucí). Jde o jednobuněčné mořské živočichy. Vytvářejí vápnité, často velmi ozdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky. Organismy velikosti špendlíkové hlavičky odhalily, že teploty oceánů byly ve skutečnosti nižší asi o 2,5°C.
Droktorka Learová tvrdí, že dírkonošci jsou pro studium historie klimatu vynikajícím nástrojem. A nejen to. Tím, že díky jim začínáme chápat zalednění a jeho souvislost s globálními klimatickými změnami, získáváme důležité záchytné body pro simulaci vývoje klimatu. Dírkonošce lze tedy chápat také jako součást pomyslného kukátka umožňujícího nám nahlédnout do budoucnosti.
Tým vědců ze “School of Earth, Ocean and Planetary Sciences” hodlá dál pátrat po příčinách globálního ochlazování a to v souvislosti s vývojem jejich oblíbených dírkonošců. Za hlavní podezřelé globálních dalekosáhlých změn považují pozvolný pokles oxidu uhličitého v atmosféře a dráhu Země kolem Slunce, která přivodila tak studená antarktická “léta”, že led neroztál a antarktická oblast zůstala celoročně zmrzlá.
Podrobnější výsledky výzkumu, který financovala Natural Environment Research Council, budou publikovány v březnovém čísle v časopise vydávaném Americkou geologickou společností, Geology.
Zdroj: Cardiff University
Další články v kategorii Ekologie
- První setkání pracovní skupiny pro požární bezpečnost národních parků. Jednala o prevenci i suchém dřevu. (22.10.2026)
- Den stromů připomíná, že péče o krajinu začíná u jednotlivých stromů (21.10.2026)
- Méně administrativy a rychlejší povolovací procesy pro firmy: Vláda schválila novelu zákona o integrované prevenci (20.10.2026)
- Do žlutého kontejneru patří také hliníkové plechovky. Cílem je jednodušší a dostupnější třídění (20.10.2026)
- Ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl na minimum za skoro 40 let (19.10.2026)
- Pálit či nepálit? Jak se při podzimním úklidu zahrady vyhnout pokutám (19.10.2026)
- ČIŽP využívá při činnosti čtyři drony, počítá s navýšením počtů jejich pilotů (13.10.2026)
- Odborníci zmapovali tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem (13.10.2026)
- Vědci testují šetrnou metodu čištění vody pomocí světla a močoviny (13.10.2026)
- Ani zvonek ani lilie. Na Babinských loukách v Českém středohoří bylo vysazeno 84 vzácných zvonovců liliolistých. (12.10.2026)

Tweet



