Srdci prospívá i bílé víno, říkají vědci

Donedávna se mělo za to, že červené víno na rozdíl od bílého prospívá srdci. Nová studie však dokazuje, že milovníci bílého vína nemusí být o blahodárné účinky ochuzeni.

Látky z dužniny

Proč by vlastně mělo být červené víno zdravější než bílé? Příčinou je takzvaný francouzský paradox. V podstatě se jedná o to, že lidé žijící ve Francii velmi málo trpí na akutní srdeční příhody, a to i přesto, že je jejich strava bohatá na nasycené tuky. Někdy se to vysvětluje tím, že příznivé účinky na jejich oběhovou soustavu má právě červené víno, a to zejména díky flavonoidu zvanému resveratrol. Tato chemická látka se vyskytuje ve slupce hroznů. Zatímco červená vína se vyrábějí z hroznů i s využitím slupky, bílá vína se vyrábějí jen ze šťávy.

Molekulární biolog Dipak Das z Connecticutské univerzity ve Farmingtonu v USA však tvrdí, že dužnina může zafungovat stejně jako slupka, která obsahuje resveratrol. Provedl test na laboratorních potkanech, při kterém jim podával bílé nebo červené italské víno, v množství s ekvivalentním účinkem k jedné či dvou skleniček denně u člověka. Jiná kontrolní skupina hlodavců dostávala jiné látky, například vodu nebo tvrdý alkohol nebo látku, v níž byly obsaženy takzvané polyfenoly. Mezi ně patří právě zmiňované flavonoidy spolu s některými dalšími látkami obsaženými v ovoci nebo čaji.

Účinné polyfenoly

Test prokázal, že u zvířat, kterým bylo podáváno víno nebo právě polyfenoly, nebylo poškození srdce při případném infarktu tak rozsáhlé, jako tomu bylo u tvrdého alkoholu nebo vody. Rovněž jejich tlak a průtok krve nekolísal tak drasticky.

Molekulární testy srdeční tkáně prokázaly, že bílé víno prospívá buněčným mitochondriím, což jsou vlastně energetická centra buněk. Jsou přitom velice citlivé na nedostatek kyslíku či živin, ten může tyto struktury nenávratně poškodit. Mitochondrie zvířat, která požívala bílé víno, měly lepší tvar a méně buněk jejich tkáně zasáhla apoptóza, což je řízený proces rozpadu buňky. Tentýž jev nastal u zvířat, kterým byly podávány polyfenoly, mezi nimi i resveratrol obsažený jinak v červeném víně, a tyrosol a hydroxytyrosol, obsažené ve víně bílém. Tyto látky jsou si podle Dase chemicky podobné a mohou stejně vyvolávat některé buněčné procesy.

Ve hře jsou i jiné látky

Infarkty u lidí se však většinou objevují ne kvůli selhání mitochondrií, ale kvůli ucpání cév či krevním sraženinám. Das však časopisu New Scientist řekl, že již dnes je bezpečně možné říct, že jedna či dvě sklenky bílého vína mají stejný účinek jako víno červené. Preferování červeného vína přičítá Das faktu, že se vědci zaměřili pouze na resveratrol, a působení ostatních látek tak nepodrobili dostatečnému zkoumání.