Spalování je lepší, tvrdí Kužvartův úřad

Ministerstvo zemědělství: Zahrabání utracených krav přírodu nijak neohrozí

Nejlepší způsob likvidace usmrcených dušejovských krav je pálení ve spalovně nebezpečného odpadu, tvrdí Ministerstvo životního prostředí. "Jako státní úřad, který má chránit vodu, vzduch a půdu, předpokládáme, že varianta spálení je nejbezpečnější, a to u veškerého nuceně poraženého skotu," řekla včera našemu listu mluvčí ministerstva Rita Gabrielová. Upozornila, že pokud jde o zahrabávání utracených krav do země, je nutné vybrat lokality vhodné z hlediska ochrany vody, aby se zde tato "ekologická" zátěž neprojevila.

Mluvčí Ministerstva zemědělství Pavel Kovář míní, že životnímu prostředí žádné nebezpečí nehrozí. "Lokalita k zahrabání poražených kusů byla vytipována a potvrzena okresním referátem životního prostředí. Původně byla určena pro zvířata, která by onemocněla slintavkou a kulhavkou v případě rozšíření nákazy, která vypukla v Anglii. A to jsou velmi závažná onemocnění, takže by si nikdo nedovolil vybrat nezodpovědně místo k zahrabání utracených kusů," vysvětlil Kovář. Ochránci životního prostředí by neměli mít podle něj žádné námitky. "Zahrabání je méně proti přírodě než spálení," dodal.

Tiskový mluvčí krizového štábu okresu Jiří Marousek řekl, že nad likvidací dobytka z dušejovského družstva bdí jak veterináři, tak Česká inspekce životního prostředí. Místo, kam budou mrtvá těla ukládána, bylo opakovaně prověřeno hydrogeology. Výběru se zúčastnili i pracovníci Povodí Moravy, protože to spravuje nedalekou hubenovskou vodní nádrž - jeden ze zdrojů pitné vody pro okresní město.

Na místě je podle Antonína Tomana, velitele záchranně-vyprošťovacího odřadu jindřichohradecké vojenské základny, přes třicet vojáků. "Základna už má s obdobnou akcí zkušenosti z roku 1995, kdy vojáci likvidovali prasata nakažená morem na Táborsku," uvedl. Kromě techniky na hloubení jam a několika vozů Tatra na přepravu dobytka je na místě i technologie na odmořování osob, komunikací i budov, upřesnil.

Vojáci pak negativní kusy zahrabou, prostor bude oplocen a budou z něj pravidelně odebírány vzorky spodních vod. Tlení by podle Marouska mělo trvat minimálně 15 let, pozemek by měl být vyňat ze zemědělského půdního fondu.

Utracení zvířat budou provádět na rozdíl od prvních plánů obě dvě střediska na likvidaci nákaz, zřízená Státní veterinární správou v Brně a Hradci Králové. "Každé z nich je schopno za směnu porazit 60 až 80 zvířat, celá porážka by mohla být hotova za osm až deset hodin," doplnil ředitel Okresní veterinární správy Božek Vejmelka, šéf okresní nákazové komise.

Vše bude v obou skupinách probíhat pod kontrolou veterináře. Dobytek by měl být omráčen pistolí, poté polit vodou a usmrcen elektřinou. Veterinář musí konstatovat smrt. Případné pozitivní kusy budou páleny na hranici v místě, kde se likvidoval konfiskát z jatek Kosteleckých uzenin. Na tuto variantu jsou připraveni přítomní hasiči.

Ředitel Státního veterinárního ústavu v Jihlavě Ladislav Zámek zdůraznil, že i když zvířata nemají rozum, určitě vnímají negativní vjemy. "Proto jsou zabíjena takovým způsobem, aby netrpěla. Vždy musí být předem omráčena, teprve pak mohou být zabita," uvedl. Bohužel tuto planetu neovládli býložravci, dodává předseda dušejovského družstva Zdeněk Bartošík.

Podle Zámka neexistuje jistota, že mezi poraženými kravami nebude další případ BSE. "Údaje ze zemí s výskytem nemoci šílených krav ale říkají, že pouze v malém množství případů byl v chovu zjištěn více než jeden případ," zdůraznil.

Odborníci se dohadují, že hovězí dobytek zřejmě musí mít pro onemocnění BSE genetickou dispozici. Svědčí o tom i testy provedené v Británii. Přestože se tam stádo skotu krmilo infikovanou masokostní moučkou, vždy onemocněla jen malá část zvířat se stejnými genetickými znaky. Podle expertů se také BSE u některých plemen skotu vyskytuje více, u některých méně a u jiných vůbec. Nejvíce je náchylný fríský skot, uvedl Petr Lány z Ústavu infekčních chorob a epizootologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně na semináři o BSE. Další zvláštností, která experty zaráží, je skutečnost, že organismus nerozpozná škodlivé bílkoviny (priony) jako cizorodé prvky a nevytváří protilátky.