Skanzen představil Valašskomeziříčsko

Putování po Valašsku pokračovalo o víkendu v rožnovském Dřevěném městečku. Třetí díl nového cyklu, zaměřeného na představení lidové kultury a specifik jednotlivých regionů Valašska, patřil tentokrát Valašskomeziříčsku. Putování Valašskem tentokrát provázelo velmi horké letní počasí, takže hodně zájemců, kteří návštěvu akce předem plánovali, zvolili zřejmě raději odpočinek u vody. Přesto ti, kteří se do skanzenu vydali, měli rozhodně co obdivovat. Krásné krajky a jejich výrobu představila Dana Šmelcerová z Valašského krajkářského a řemeslného spolku.

Své keramické výrobky zase do skanzenu přivezli manželé Radko a Vlasta Bokovi, hned u sousedního stánku vystavovala keramické přívěsky a drobnosti pro štěstí Eva Krupová ze Zašové. Ochutnat pravé perníky mohli návštěvníci u stánku Julie Ruskové z Valašského Meziříčí, která peče podle dvě stě let starého rodinného receptu. " Do těsta přidávám pouze med, cukr tehdy lidé neznali a dochucuji léčivými aromatickými bylinami," popsala perníkářka. Hostům nabízela také originální perníky tlučené do dřevěných nebo keramických forem, z nichž jedna pochází dokonce až z Mexika.

O kousek dál předváděla děvčata Pavla Marková a Lucka Zátopková, jak jejich babičky dokázaly technikou paličkování vyrobit ozdobné krajky, rukávce, nebo například také obrázky s tematikou Betléma. Návštěvníci se zastavovali a se zájmem si prohlíželi také tkalcovský stav Marie Hodboďové z Valašského Meziříčí.

Oživit stará valašská řemesla se snaží mistr lidové umělecké výroby Jaroslav Sucháček. Zájemcům na požádání předvedl ruční výrobu pískovcových brousků na ostření kos. " Tento brousek na rozdíl od karborundového kosu neničí, pouze doostřuje," poznamenal řemeslník a předváděl také různé píšťalky a vábničky na zvěř, nebo dřevěné hřebeny, které parádnice netrápí statickou elektřinou jako ty plastové.

MICHAL MIKULENKA