Senátoři navrhují experiment se Šumavou

Několik senátorů, kteří žádají ministrovi životního prostředí nařídit kácení posledních pralesů na Šumavě, podle Českého svazu ochránců přírody a Hnutí DUHA navrhuje divoký a nezodpovědný experiment. Ekologické organizace připomněly, že ostatní národní parky v evropských zemích zásadně ponechávají nejvzácnější plochy přirozeným, přírodním proměnám pralesního ekosystému. Podotkly také, že právě vytváření rozsáhlých holých kopců způsobilo obrovské polomy při loňském orkánu Kyrill.

Naopak uschlé stromy nejsou pro horské smrkové pralesy nic nového – prostřednictvím kůrovce se takto obnovují po tisíce let.

Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody, řekl:

„Velmi mne mrzí, že se několik senátorů nechalo vtáhnout do dnes už pravidelné sezónní války proti Šumavě. Přírodě nelze pomoci politickým nátlakem, ale ponecháním prostoru pro její přirozený vývoj alespoň v prvních zónách národních parků. Bavorský les je toho dokladem. Nejedná se proto ani o žádný nevyzkoušený experiment. Nepodařeným experimentem je naopak pokus bojovat proti kůrovci v horských smrkových pralesích.“

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy v Hnutí DUHA, řekl:

„Plošné kácení lesů v národním parku by byl divoký experiment. Proč by právě Šumava měla být místem, kde budeme zkoušet, zda to jde dělat úplně jinak, než v ostatních národních parcích Evropy a než se pralesní příroda proměňovala po tisíciletí? Celkem mne překvapuje, že po orkánu Kyrill ještě nějací politici mají odvahu pokračovat s plošným kácením ve vysokohorských polohách. Skoro milion stromů padlých po vichřici byl trpkým poučením, kam takové vytváření dalších a dalších holin na Šumavě vede. Rozšíření kůrovce a samovolná obnova zdravého lesa pod ochranou suchých stromů zde způsobí menší škody než rozšiřování holin dalšími a dalšími polomy.“