Řeky ničí nejen továrny, ale i chovatelé kaprů

Šest řek v Česku zůstává velmi silně znečištěných. Nové čističky nebudou hotové do roku 2010. Česku za to hrozí pokuta z Bruselu.

Červenou barvou, označující nejsilnější stupeň znečištění, svítí na mapě Česka jen dvě větší řeky – severočeská Bílina, znečišťovaná především obří chemičkou Chemopetrol v Litvínově, a jihočeská Lužnice. V jejím případě přitom zdrojem škodlivin a nečistot paradoxně není žádná továrna, ale místní rybníkáři.

Přestože rybí maso je vnímáno jako zdravá potravina spojená s čistou přírodou, právě příliš intenzivní, téměř průmyslový chov šupináčů vodu v Lužnici ničí. Tvrdí to alespoň odborníci z ministerstva životního prostředí. Rybáři se však brání. „Mám na to úplně jiný názor. V současné době probíhají měření, která by to měla potvrdit nebo vyvrátit,“ řekl Deníku Josef Malecha, ředitel společnosti Rybářství Třeboň. Podle jeho slov zkreslují informace o množství nečistot z rybníků měření z letních měsíců, kdy je v tocích pod rybníky minimální průtok.

Rybáři také upozorňují, že Lužnici škodí i intenzivní zemědělství v oblasti a obce bez fungující kanalizace. Přes trvající problémy na Bílině a Lužnici se stav vody v českých řekách za posledních dvacet let výrazně zlepšil. Kromě dvou zmíněných toků zůstávají v kategorii největšího znečištění už jen čtyři řeky: středočeská Litavka, jihomoravské Trkmanka a Litava a severomoravská Jičínka. Ještě počátkem devadesátých let přitom jako špinavé stoky vypadala velká část řek, včetně Labe, Sázavy, částí Dyje či Moravy.

Čističky pomáhají

Stav vody zlepšily zejména postavené čističky. Další, pro zhruba tři stovky obcí a měst nad dva tisíce obyvatel, má Česko dokončit do roku 2010. Zavázalo se k tomu Evropské unii v rámci přístupových rozhovorů před vstupem do EU. Projekt však nabral zpoždění. „Nejméně v pětatřiceti případech nebude možné požadovanou výstavbu čistíren či kanalizace dokončit včas. Evropská komise o tom musí být informována a mým úkolem bude hledat východisko z této situace tak, abychom se vyhnuli sankčním postihům,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.

O posouvání termínů výstavby posledních čističek se však podle něj jednat nebude. „Půjde o naši schopnost prokázat, že všechny požadované stavby jsou alespoň zahájeny a budou v jasně definovaném čase dokončeny,“ dodal ministr. Brusel výstavbu čističek v Česku podpořil výraznou finanční injekcí, na léta 2007 až 2013 pro tyto účely uvolnil 1,5 miliardy eur, tedy zhruba 40 miliard korun. Kdy se kvalita vody v posledních šesti velmi silně znečištěných tocích zlepší natolik, aby již nespadaly do nejhorší kategorie, úřady nedokážou odhadnout.

U jihočeské Lužnice se navíc ani neshodnou, kdo by měl problém řešit. „Rybníkářství, včetně intenzivního hospodaření a následného znečištění, spadá do kompetence ministerstva zemědělství,“ uvedl Martin Šnajdr z odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí. Tam však tvrdí opak. „Koncepci čistoty a jakosti vody má pod sebou ministerstvo životního prostředí,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíče