Proti skleníkovým plynům se nedá bojovat jen slovy
18.06.2001 | Hospodářské noviny
Ani tvrdé protesty v Göteborgu, ani vyčítání evropských politiků neodrazuje prezidenta George Bushe od záměru poslat výsledky kjótské konference o změnách klimatu ke dnu. Sice ani Američané mezitím nezpochybňují, že to jsou plyny, především kysličník uhličitý, metan a spol., které podporují změny klimatu. Přesto odmítají dodržet ustanovení kjótské konference a snížit emise toho, čemu se říká skleníkové plyny, ačkoli jich produkují nejvíce ze všech zemí.
George Bush také nenechává nikoho na pochybách o tom, že mu na hospodářském blahu Spojených států záleží více než starostech z oteplování atmosféry. To tvrdí hlavně Evropané. Přitom je Bushova administrativa v podstatě v zacházení s tímto tématem pouze poctivější než jiné vlády.
V Kjótu bylo v roce 1997 dojednáno, že průmyslové země sníží emise skleníkových plynů v letech 2005 až 2008 o pět procent ve srovnání s rokem 1990. Pokud by se světové hospodářství vyvíjelo rovnoměrným tempem, a nedojde-li k výrazným zvratům směrem k recesi, tohoto cíle nelze dosáhnout. Pro přechod na podstatně efektivnější technologie, jež by tyto emise umožnily snížit, je podle střízlivých odborníků potřeba podstatně delší doby. A hodně kapitálu. Odmyslíme-li si zbožná přání a hezká slova, dospějeme s Mezinárodní agenturou pro energii k závěru, že emise skleníkových plynů se při dodržení nynější dynamiky světového hospodářství zvýší do roku 2020 přibližně o třetinu.
Tíže ochrany klimatu také nemůže spočívat jen na průmyslově vyspělých zemích. Přinejmenším se do něj musí zapojit nejdůležitější rozvojové země a tzv. prahové ekonomiky, jako Čína a Indie. Právě v Asii rostou emise skleníkových plynů nejvíce. V tom by mohlo to, co se Evropanům zatím nelíbí, totiž "obchod s emisemi", což by pomohlo nasměrovat kapitálové proudy tam, kde jsou nejvíce potřeba, do rozvojových zemí.
Evropská unie vyhlašuje ctižádostivé koncepce snížení emisí skleníkových plynů už od roku 2012. Pokud by je chtěla naplnit, musela by sáhnout k většímu využití jaderné energie. To by bylo např. ve smyslu Francie, i ČR, a proti smyslu toho, co běží v Německu, tedy odstoupení od jádra. Německo, pravda, velkou část závazku splnilo. Prostě tím, že zavřelo nadbytečné hnědouhelné elektrárny na území bývalé NDR. Jiné státy tuto možnost nemají. A pokud jde o protesty EU vůči ekologické politice prezidenta George Bushe, pak se nesmí zapomínat, že unie dosud sama protokol z Kjóta neratifikovala.
Zdá se, že výsledkem Bushova trucu bude nové kolo vyjednávání a hledání. A snad i více, a hlavně lepší koordinace mezi starým a novým světem. Jisté totiž je, že proti skleníkovým plynům a změnám atmosféry se jen slovy bojovat nedá.
Další články v kategorii Ekologie
- Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum (16.05.2025)
- Výsledky hodnocení rizik po havárii benzenu ukázaly, že zdravotní rizika obyvatelům Hustopečí nehrozí (16.05.2025)
- V Rychlebských horách byli nalezeni čtyři mrtví vlci, zřejmě byli otráveni (16.05.2025)
- Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů (15.05.2025)
- MŽP má připraveno pro obce v plánovaném Národním parku Křivoklátsko 100 milionů korun (15.05.2025)
- Zálohování PET lahví a plechovek podle starostů z Plzeňska sníží náklady na svoz odpadu (14.05.2025)
- Obce oceněné Zelenou stuhou si mezi sebou rozdělí 33 milionů korun na zlepšení životního prostředí (14.05.2025)
- Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk (13.05.2025)
- Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna (12.05.2025)
- Invazní sršeň nemá přirozeného nepřítele. Pomoci musí člověk (06.05.2025)