Pestrý život v žaludku přežvýkavé zvěře
30.10.2000 | Svět myslivosti
Naše druhy spárkaté zvěře patří s výjimkou prasete divokého k přežvýkavcům. Ti se vyznačují komplikovaným trávením, na kterém se významně podílejí mikroorganismy žijící v bachoru. Díky tomuto systému zpracování potravy dovedou přežvýkavci využít i balastní složky rostlinné hmoty a nekonkurují tak ostatním býložravcům. Poznání zákonitostí trávení nám umožňuje optimalizovat péči o zvěř, zejména zimní přikrmování.
PROCES TRÁVENÍ
Trávicí procesy v předžaludku mají pro výživu přežvýkavce klíčovou úlohu. Přijatá potrava je zde podrobena intenzívnímu mikrobiálnímu rozkladu a teprve po “zpracování” mikroorganismy slouží k výživě. Proto můžeme u přežvýkavců hovořit o dvoufázovém trávení - jednak o trávení v bachoru a jednak o trávení ve vlastním žaludku.
Mikroorganismy přítomné v předžaludku štěpí svými enzymy rostlinnou hmotu, která by jinak byla pro přežvýkavce nedostupná a teprve produkty jejich činnosti slouží pro výživu samotného zvířete. V bachoru žije několik desítek druhů mikroorganismů, které se vzájemně ovlivňují a tvoří komplikovaný systém. Jejich množství i druhové zastoupení se mění zejména v závislosti na druhu přijímané potravy a dalších okolnostech. V bachoru se vždy nejintenzivněji množí ty mikroorganismy, kterým dané podmínky nejvíce vyhovují. Při jakékoliv změně potravy dochází současně ke změnám mikrobiální populace, kdy rychle zmizí druhy přizpůsobené původní potravě a postupně se namnoží nové druhy. Proces stabilizace mikrobiální populace trvá určitou dobu, po kterou přežvýkavec trpí nedostatkem živin, a to i v případě příjmu dostatku potravy. Jeho organismus ji totiž není schopen dostatečně využít. Přizpůsobení “nových” mikroorganismů trvá přibližně 14 dní (Vodňanský, Szakács, Chovanec 1998). Proto také můžeme závěry o použitelnosti nových krmiv u přežvýkavců učinit až po delší době, a ani trávicí poruchy či úhyn zvířat neznamenají, že krmivo muselo být nekvalitní.
CO VŠE ŽIJE V BACHORU?
V bachoru jsou přítomné bakterie, nálevníci a bachorové houby. Tyto mikroorganismy jsou uchyceny na částečkách krmiva, buňkách stěny předžaludku, nebo se nacházejí volně v bachorové tekutině. Bakterie se vyskytují v množství více než jedné miliardy na 1 ml bachorové tekutiny. Jejich největší význam spočívá ve štěpení pro přežvýkavce nestravitelné celulózy na jednodušší a složky, které jsou přímo v bachoru vstřebávány a v organismu přežvýkavce slouží jako zdroj energie.
Nálevníci jsou mnohem větší než bakterie, a i když jejich počet je daleko nižší než počet baktérií (asi jeden milion na 1 ml bachorové tekutiny), je celkový objem jejich hmoty srovnatelný s objemem bakterií. Jejich početnost je výrazně závislá na výživě a při poruchách trávení se snižuje. Nízký počet nálevníků bývá např. při přijímání mléka, pokrutin, řepy, brambor a obilí. Rovněž hladovění výrazně negativně působí na počet nálevníků, kteří po několika “chudých” dnech z bachoru zmizí.
Bachorové houby jsou běžně přítomné v obsahu bachoru. Jde o mikroskopické druhy plísní, jejichž význam spočívá v účasti při trávení rostlinných částí. Houby v tomto procesu zpřístupňují rostlinné stěny buněk dalším mikroorganismům.
CO JE NUTNÉ VĚDĚT?
Z hlediska péče o spárkatou zvěř jsou důležité následující skutečnosti:
1. Úroveň výživy každého přežvýkavce závisí na stavu bachorových mikroorganismů. Čím lépe budou splněny jejich požadavky, tím lépe se povede přežvýkavci.
2. Základním požadavkem bachorových mikroorganismů je stabilní prostředí a při každé nepravidelnosti v režimu přijmu potravy, nebo změně jejího druhu jejich počet klesne.
Z tohoto pohledu je pro zvěř nejškodlivější jakékoliv náhlé a jednorázové podávání krmiv. Zejména tzv. víkendové přikrmování, kdy zvěř předložené dávky krmiv často spotřebuje během několika dní a po zbytek týdne hladoví, výrazně naruší trávicí procesy. Stejně tak navážení hromad řepy znamená značná zdravotní rizika, neboť její vysoký příjem vede k překyselení bachorového obsahu. Předkládání zaplísněných či zahnívajících krmiv jako např. obilí na nekrytých hromadách je vyloženě škodlivé. Dosud nedoceněným problémem je vyrušování zvěře, která vynechává pastevní cykly s nepříznivými následky na trávicí procesy.
Zlepšení životních podmínek zvěře podle výše uvedených principů jistě nevyřeší všechny problémy, se kterými se v chovech zvěře potýkáme, ale přesto můžeme očekávat zvýšení její kvality.
ING. JIŘÍ KAMLER, PhD.
Další články v kategorii Ekologie
- Invazní sršeň nemá přirozeného nepřítele. Pomoci musí člověk (06.05.2025)
- Intersucho: Na třetině území jsou tři nejhorší stupně půdního sucha (06.05.2025)
- Další část modernizace pražské ústřední čistírny vod začne příští rok (05.05.2025)
- Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších letos odtává nebývale rychle (05.05.2025)
- S.A.B. Aerospace dokončuje v Brně konstrukci družice k výzkumu klimatických změn (04.05.2025)
- Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie (02.05.2025)
- Koním Převalského na pražských Dívčích hradech se narodila dvě mláďata (02.05.2025)
- Zoo Liberec poskytla útočiště státem zabavenému tygru ussurijskému (30.04.2025)
- Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí (30.04.2025)
- Trumpova vláda ukončila spolupráci s autory vládní studie o změně klimatu (30.04.2025)