Novela mysliveckého zákona by měla řešit i podmínky nájmů honiteb
01.03.2023 | ASZ
Ačkoli mají myslivecké spolky ekonomický prospěch z hospodaření na cizích pozemcích, samotní vlastníci honebních pozemků z podnikání na svém majetku naopak často žádný prospěch nemají a obvykle spíše sčítají škody působené jim (nejen) přemnoženou zvěří. Je přitom třeba připomenout, že počet vlastníků polních a lesních pozemků je mnohonásobně vyšší (zhruba 2,7 milionu) oproti počtu myslivců (zhruba 52 000), a je tedy logické a spravedlivé, že vlastníci by měli mít v myslivecké legislativě „navrch“.
Připravovaná novela mysliveckého zákona by přitom měla práva vlastníků posílit, což podporují, snad kromě Českomoravské myslivecké jednoty, prakticky všechny v oboru lesnictví působící zájmové organizace včetně Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), i většina zákonodárců napříč politickým spektrem. Otázkou ale je, jak tento úmysl reálně promítnout do znění uvedené novely. Myslivecký zákon, léta nereagující na vývoj ve společnosti ani na změny v přístupu k zemědělskému a lesnického hospodaření, by měl být totiž novelizován opravdu zásadně, důležité ale také bude, aby byly mezi sebou jednotlivé změny funkčně propojeny. A pokud se jedná o posílení práv vlastníků honebních pozemků, pak by bylo žádoucí také řešit jejich ekonomická práva. Například, aby honební společenstva platila vlastníkům za pronájem jejich pozemků nájemné, alespoň v nějaké minimální výši. To je sice teoreticky možné i v současné době, na řadě lokalit ale myslivci žádný pronájem neplatí, neboť nevykazují ve svém účetnictví kladný hospodářský výsledek, a teoreticky tedy nemají z čeho zaplatit. Otázkou je, zdali je hospodaření mysliveckých spolků trvale ve ztrátě, což se zdá být velmi nepravděpodobné vzhledem k tomu, jak v ČR rostou stavy zvěře, ale i její odstřely. Jednou z možností by přitom mohlo být minimální nájemné z honebních pozemků ve výši daně z nemovitostí, kterou platí vlastníci, a která činí v případě lesa 95 korun za hektar, případně přenést tuto daň z vlastníků na spolky, aby byly vlastníkům alespoň částečně kompenzovány škody působené zvěří.
S tím souvisí i tvorba plánů lovu, které mají vycházet z míry poškození lesů (a polí) zvěří, pojem „míry“ je ale třeba správně definovat. Novela by také měla reagovat na legislativu EU, která od února letošního roku zakazuje použití olovnatých broků v plochách mokřadů a jejich okolí. Opět je pak ale třeba upřesnit pojem „mokřad“, neboť ten má podle Ramsarské úmluvy jiné parametry, než jak je tento pojem používán v tuzemské zemědělské legislativě. Zásadní bude také stanovení hlasovacích práv na valných hromadách, například, zdali bude mít jeden hlas vlastník započatého hektaru, nebo započatého metru. S tím pak také souvisí využívání plných mocí od drobných vlastníků, které může být nástrojem k prosazení takových kroků, které jsou proti zájmům vlastníků, ačkoli se operuje jejich souhlasem v podobě plné moci. Je tedy také otázkou, zdali by neměl být princip využívání plných mocí nějak regulován.
Hlavní kancelář ASZ ČR
Další články v kategorii Ekologie
- Zoo Liberec poskytla útočiště státem zabavenému tygru ussurijskému (30.04.2025)
- Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí (30.04.2025)
- Trumpova vláda ukončila spolupráci s autory vládní studie o změně klimatu (30.04.2025)
- Klimatické změny proměňují i svět vážek v evropských rašeliništích. Studii publikovali vědci z Olomouce a Ostravy (29.04.2025)
- Česko je o krok blíž k energetické soběstačnosti. MŽP posílá 7 miliard do výroby elektřiny ze slunce i na její akumulaci (29.04.2025)
- Životní prostředí v Česku se zlepšuje, v indexu si země polepšila o tři příčky (22.04.2025)
- U Prahy hoří pětimetrová skládka odpadu, vyhlášen je zvláštní stupeň (22.04.2025)
- Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe (22.04.2025)
- Asi 15 procent světové zemědělské půdy obsahuje těžké kovy, tvrdí vědci (22.04.2025)
- Program ZEMĚ II: Zemědělský výzkum se zaměří na moderní technologie, udržitelné hospodaření a přípravu na klimatickou změnu (17.04.2025)