Někteří šumavští starostové se nemíní mazlit s kůrovcem
12.02.2004 | Právo
Zatímco nový ředitel šumavského národního parku Alois Pavličko hodlá radikálně změnit postup správy v péči o park a uvažuje o scelení prvních zón, někteří starostové obcí sídlících na území parku mají zájem o zachování režimu nastoleného bývalým ředitelem Ivanem Žlábkem. "Nechceme v parku nadvládu ekologů, kteří u nás nežijí, ale vládu zdravého rozumu. Park je pro lidi a nikoli lidi pro park. Očekávám, že nový ředitel bude pokračovat ve Žlábkově duchu a s námi spolupracovat," řekl starosta Srní Václav Veselý (nez. za KSČM).
Podobně hovoří starosta Hartmanic Jiří Jukl (KDU-ČSL) a bývalý šumavský lesník, který doufá, že nový ředitel bude ctít zákony jako Žlábek: "V přírodě to nejde bez zásahů a my si nenecháme ohrožovat obecní lesy kůrovcem."
Brouk nezná hranice
Z brouka rozlézajícího se nadále v prvních zónách mají vážné obavy majitelé lesů, které s nimi bezprostředně sousedí. Kašperské Hory vlastní například přes pět tisíc hektarů vzrostlého lesa v druhé zóně. "Kůrovec nezná hranic a zasahovat se musí. Předpokládám, že se s vedením správy na řešení dohodneme," míní zdejší starostka Alena Balounová (nez.) a pracovníci zdejších městských lesů si nedovedou představit, jak izolovat lýkožrouta smrkového v prvních zónách tak, aby nesežral zbytek Šumavy.
Stejného mínění je starostka Borových Lad Stanislava Barantálová (nez.), která se domnívá, že bez zásahů to zřejmě nepůjde. "Nechceme, aby tady zůstal suchý les," konstatovala ve shodě se starostou Prášil Mojmírem Kabátem (nez.), který má za to, že je třeba lesy ochraňovat a rozumně v nich hospodařit.
Zásah včas a tvrdě
"Mělo by se včas a tvrdě proti brouku zasáhnout. Chránit les je nezbytné, příroda si sice v něčem pomůže, ale bez pomoci člověka na to nestačí," prohlásil Kabát s tím, že by mělo i nové vedení parku s obcemi úzce spolupracovat. V lednu ustavený šéf Pavličko si chce udržet se starosty partnerské vztahy a zasadit se o lepší informovanost, těsnější spolupráci a hlubší vzájemnou důvěru. Na obranu proti kůrovci zastává jasný názor: "Pokud je bezzásahové pásmo deklarováno jako bezzásahové, tak jím bude. Výjimky však vyloučit zcela nelze. Ale to budou okrajové případy. Kůrovec je součástí přírodních procesů v parku a nelze jej proto vnímat jako nepřítele," říká Pavličko.
Další články v kategorii Ekologie
- Jak budeme pečovat o českou přírodu v blízké budoucnosti? První návrh Národního plánu na obnovu přírody je nyní otevřený k připomínkám veřejnosti (24.04.2026)
- Požárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění (24.04.2026)
- Z IROP se zatím podpořilo 222 projektů vzniku zeleně a vody za 4,8 miliardy Kč (24.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)
- Den Země: Aby nás jednou nemuseli zachraňovat Blaničtí rytíři (22.04.2026)
- Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem (22.04.2026)
- Město po setmění patří zvířatům. Vědci tři roky mapovali jejich skrytý život v Brně (21.04.2026)
- Vědci v Krkonoších zkoumají "sněžné květy", tento jev ohrožuje klimatická změna (21.04.2026)
- Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi (21.04.2026)
- U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce na obnově turistické infrastruktury zahájí Lesy ČR až v létě (20.04.2026)

Tweet



