Na Šumavě zůstaly geny původních pralesů

V šumavských lesích zůstaly geny původních pralesů. Zjistili to vědci z laboratoře v Kašperských Horách. Ta sledovala genetické znaky smrků v 19 šumavských oblastech a porovnávala je se 70 vzorky z celé země, kde běžně smrk roste.

Na 14 místech, například na Pramenech Vltavy, v Boubínském pralese a Trojmezné, tedy v nejcennějších částech parku, se vědcům podařilo objevit znak shodný pro původní šumavské porosty. Oznámil to Jiří Mánek z laboratoře GEN-LAB.

Výsledky výzkumu jsou cenné hlavně pro správce Šumavy, neboť naznačují, jak dál pečovat o tamní lesy a kde je třeba i možné ponechat porosty přírodním procesům. Objev může podle zástupců laboratoře přispět k záchraně původních šumavských smrčin. Správci parku tak mohou získat i semena původních porostů a dál je pěstovat v lesních školkách.

"Můžeme odebírat také klony a dlouhodobě je uchovávat pro další zkoumání," uvedl Petr Kahuda ze správy parku, která projekt před třemi roky zadala a financuje jej. Některé klony už správci schraňují v archivu na Srní.

Vědci vycházeli z průzkumu badatele Josefa Jelínka, který už dříve vytypoval podle historických pramenů 18 původních populací šumavských smrků. Laboratoř je měla prověřit. Aby mohla stromy porovnávat, využila soubor 70 populací smrků z českých rezervací i pralesů. Na Šumavě totiž rostou i smrky uměle vysázené nebo z jiných oblastí a jejich genetické znaky se liší.

U uměle vysazovaných stromů se znaky nenašly

Vědci v terénu sbírali větvičky smrků s pupeny, které pak zkoumali. Díky tomu přišli podle nich na mimořádný objev. Unikátní znaky pozorované předtím pouze u smrků na Boubíně se vyskytují u všech zbytků původních populací na Šumavě. U uměle vysazovaných stromů se nenašly.

"Znaky, které sledujeme u původních šumavských smrčin, jsou unikátní a pouze na Šumavě. Lesy na Šumavě se tak mohou stát dosud jedinými v České republice a možná i v Evropě, které budou pracovat s původním materiálem. Můžeme tak Šumavě navrátit to, co je šumavské," uvedl Mánek