Mongolsko nabízí spolupráci ve vodním hospodářství
24.08.2000 | Hospodářské noviny
Mongolsko nabízí spolupráci ve vodním hospodárství a v geologickém pruzkumu
Tradice a dobrá povest ceských výrobku v Mongolsku je velice dobrá deviza pro nový vstup našich firem na tamní trh.
Navzdory zemepisné vzdálenosti mohou ceské subjekty najít v Mongolsku uplatnení a konkurovat zahranicním firmám predevším v takových oborech, jako jsou vodní hospodárství, ekologie, dodávky náhradních dílu pro dieselagregáty, geologický pruzkum, obnova a zlepšení infrastruktury. Vyplynulo to z jednání delegace výboru pro místní rozvoj, verejnou správu a životní prostredí Senátu Parlamentu CR behem nedávné návštevy Mongolska.
Nekdejší Ceskoslovensko bývalo co do významu druhým ekonomickým a obchodním partnerem Mongolska, vlivem politických a ekonomických zmen z pocátku 90. let se ale oboustranné kontakty výrazne omezily. Dnes se již sice vzájemný obchod zacíná opet pomalu zvyšovat, ale drívejší úrovne nedosahuje. I když Mongolsko disponuje významnými surovinovými zdroji, je vetšina jeho prumyslu soustredena v Ulánbátaru. Prumysl se jen velmi pomalu dostává z hluboké krize a potýká se s velkým nedostatkem odborníku, což brzdí jeho rust. Napríklad v tradicním kožedelném a obuvnickém prumyslu dnes funguje pouze asi pet procent podniku v porovnání s rokem 1989.
Jednou z hlavních hospodárských priorit Mongolska je zefektivnení výroby, rozvodu a spotreby energií. Vzhledem k rozlehlému území a nedostatecné rozvodné síti potrebuje zeme budovat spíše menší lokální energetické zdroje. Jedním z rešení je výstavba menších vodních elektráren. Ministerstvo infrastruktury plánuje výstavbu nekolika menších hydroelektráren, pro které bude hledat financní zdroje v zahranicí.
Perspektivní se jeví i možnost rozmístení malých vodních elektráren na brezích rek, které by zásobovaly sídla prímo na brezích ci v malé vzdálenosti od rek. Energetiku je také nutno prizpusobit velkému rozptýlení obyvatelstva na rozlehlé ploše a kocovnému zpusobu života pastevcu. Proto jsou perspektivní predevším menší autonomní zdroje, zejména alternativní zdroje vodní, vetrné a slunecní energie, pro než jsou v Mongolsku vhodné podmínky.
Do roku 1990 byla v Mongolsku prozkoumána zhruba desetina území, na kterém se dnes teží med, uhlí a zlato a jiné nerosty. V posledních letech stoupá zájem zahranicních spolecností o pruzkum a težbu nerostu. Do této oblasti proudí vetšina zahranicních investic. Duležitý bude i pruzkum zdroju pitné vody. O financování tohoto projektu jedná mongolská vláda se Svetovou bankou a Asijskou rozvojovou bankou.
Státní orgány podporují príliv zahranicních investic. Od roku 1990 bylo v zemi zaregistrováno 1174 zahranicních a smíšených firem, které investovaly celkem 275 miliónu USD. Investice smerovaly zpocátku do obchodu, služeb a turistiky, nyní jdou hlavne do geologického pruzkumu, težby, stavebnictví, zpracování surovin a do telekomunikací.
Pro firmy se zahranicní úcastí platí tyto danové úlevy: 1) Pro investice do elektráren, tepláren, vedení elektrické a tepelné energie, inženýrských staveb silnicní, železnicní a letecké dopravy, telekomunikací platí prvních deset let plné osvobození od dane z príjmu, dalších pet let polovicní. 2) Investice do težby a zpracování nerostných surovin (krome drahých kovu) a ropy, metalurgie, výroby automobilu, elektroniky jsou prvních pet let plne osvobozeny od daní, dalších pet let z 50 procent. 3) U investic do jiných oblastí, pokud firma alespon polovinu výrobku exportuje, platí první tri roky plné osvobození, další tri roky polovicní.
Zahranicní investori mají právo vlastnit a spravovat svuj majetek, rídit a úcastnit se rízení firmy, prevádet zisk do ciziny, pronajímat pozemek až na 60 let s možností prodloužení o dalších 40 let za stejných podmínek jako tamní obcané.
Mezi hlavní potíže zahranicních investoru patrí naopak nedostatecne vymezené pravomoci úradu, neinformovanost o právech a povinnostech úradu a jejich klientu, potreba víz a ruzných povolení, nejasnosti pri stanovení celního zatížení, vysoká sazba dane z príjmu fyzických a právnických osob.
Na ceském exportu do Mongolska se podílejí predevším potraviny (mouka, cukr, rostlinný olej), automobily, v poslední dobe také zarízení pro minipivovary, minipekárny a minimlýny, dovážíme hlavne molybdenový koncentrát, kašmír, kuže a vlnu.
Další články v kategorii Ekologie
- Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie (02.05.2025)
- Koním Převalského na pražských Dívčích hradech se narodila dvě mláďata (02.05.2025)
- Zoo Liberec poskytla útočiště státem zabavenému tygru ussurijskému (30.04.2025)
- Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí (30.04.2025)
- Trumpova vláda ukončila spolupráci s autory vládní studie o změně klimatu (30.04.2025)
- Klimatické změny proměňují i svět vážek v evropských rašeliništích. Studii publikovali vědci z Olomouce a Ostravy (29.04.2025)
- Česko je o krok blíž k energetické soběstačnosti. MŽP posílá 7 miliard do výroby elektřiny ze slunce i na její akumulaci (29.04.2025)
- Životní prostředí v Česku se zlepšuje, v indexu si země polepšila o tři příčky (22.04.2025)
- U Prahy hoří pětimetrová skládka odpadu, vyhlášen je zvláštní stupeň (22.04.2025)
- Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe (22.04.2025)