Mapa znečištění bydliště na webu od září

Registr spravuje od začátku roku Český ekologický ústav, lidé se z něj dozvědí třeba o úrovni znečištění prostředí v okolí svého bydliště. Povinnost ohlašovat množství škodlivin se bude týkat zhruba 3000 firem, mapa škodlivin vycházející z těchto dat se poprvé na internetu objeví během září.

Veřejný informační systém, po kterém volali ochránci životního prostředí od poloviny 90. let, bude postupně naplňován daty o produkci 72 vyjmenovaných škodlivých látek, například skleníkových plynů, těžkých kovů, halogenovaných uhlovodíků. "Povinnost platí v případě, že se škodlivá látka objevuje v emisích do ovzduší, vody, půdy nebo v takzvaných přenosech v množství, které dosahuje nebo přesahuje hranici stanovenou nařízením vlády o integrovaném registru znečišťování," sdělila mluvčí ústavu Rut Bízková.

Protože zejména velké podniky ještě neuzavřely statistiky za loňský rok, nahlásilo množství vypuštěných škodlivin zatím jen pár firem. "Hlavní nápor čekáme až nyní," uvedla Bízková s tím, že půl roku bude trvat ověřování dat a sestavování map znečišťování. Veřejnost si tak mapy znečištění bude poprvé moc prohlédnout v září. Na základě zákona o právu na informace o životním prostředí si pak každý bude moct zjistit, kolik škodlivin vypouští továrna stojící za jeho humny.

Vstoupit do systému budou muset například firmy, které za rok vypustí do vody či půdy kilogram rtuti, dvacet kilogramů olova nebo znečistí ovzduší 10 000 kilogramy amoniaku. Registr bude monitorovat zpočátku 72 látek, postupně se jejich počet rozšíří na 88. Ministerstvo firmy začalo o jejich nové povinnosti informovat loni v létě prostřednictvím průmyslových sdružení či krajských úřadů. Vydalo také metodické příručky a manuály.

Ke zřízení registru se Česko zavázalo podpisem mezinárodních úmluv. Evidenci po členských státech vyžaduje také Evropská unie, která zřídila celoevropskou databázi znečišťování. Stát si od systému slibuje lepší přehled o znečišťování přírody, a tedy možnost provádět účinnější ekologickou politiku. Veřejná kontrola znečišťování má také podnítit větší odpovědnost podniků za životní prostředí.