Lidskost v negativním smyslu

Ministr zemědělství Jan Fencl získal pochybnou slávu, když v den světového smutku po teroristickém útoku na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku si šel zastřílet do obory v Hluboké nad Vltavou, kde se mu povedlo zabít nejkrásnějšího jelena, jaký kdy byl zabit v českých lesích. Pan ministr, jak se v závěru roku psalo v tisku, se proti svým kritikům dovolává lidskosti! Po celodenním plnění svých povinností se večer ztratil do lesa, kde byl sám se svými myšlenkami. Jak dojemné! Jak lidské je zabývat se pro uklidnění myšlenkami s cílem zabíjet a při spatření nádherného zvířete nestanout v obdivu a úctě k jeho majestátu a životu, ale života je zbavit a pak se chlubit jeho parožím! Stejně, jako to dělali, nebo ještě snad někde dělají, divoši pyšnící se skalpy nebo lebkami svých nepřátel. Jenže zvířata nejsou nepřáteli lidí. Je tomu právě naopak, bohužel. Pan ministr by se neměl dovolávat lidskosti.

On nešel do lesa jen tak, vychutnávat ticho a krásu přírody a jejích obyvatel. Myslivci se obvykle proti výtkám hájí tvrzením, že chrání zvěř, brání jejímu přemnožení, střílejí jen slabé, k chovu se nehodící jedince. Ve skutečnosti je jejich vášeň žene k tomu zabít co možno nejmohutnější a nejkrásnější zvíře a pak se pyšnit trofejí. V tom není péče o zvěř ani úcta k životu a k přírodě, ale "lidskost" v tom negativním smyslu.